Motivací je mimo jiné obava, že by se ruská agrese mohla rozšířit i za hranice Ukrajiny.

Počet záložníků vzrostl z 28 000 v roce 2014 na dnešních více než 46 000. Přes polovinu z nich tvoří zálohy armády, zbytek je rovnoměrně rozdělen mezi námořnictvo a letectvo. Do roku 2035 chce vláda jejich počet navýšit na 105 000, tedy na poměr jeden záložník ku dvěma aktivním vojákům. Projekt má nabídnout mladým lidem nové možnosti dobrovolnické činnosti a zároveň posílit obranu země. Tento cíl odpovídá plánům prezidenta Emmanuela Macrona výrazně zvýšit armádní rozpočet.

Podobné kroky však probíhají i jinde v Evropě. Litva, Švédsko a Lotyšsko v uplynulém desetiletí znovu zavedly povinnou vojenskou službu, Polsko plánuje poskytovat vojenský výcvik až 100 000 civilistům ročně a Německo spustilo rozsáhlou náborovou kampaň.

Ve Francii má posílení armády širokou veřejnou podporu. Podle průzkumu IPSOS-CESI z počátku letošního roku podporuje ozbrojenou službu 86 % obyvatel, přičemž více než polovina souhlasí i s obnovením povinné služby. Jiný průzkum ukázal, že polovina mladých Francouzů by byla připravena vstoupit do armády, pokud by vypukla válka.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)