Hlavním zdrojem sporů jsou rozdílné vojenské požadavky a průmyslové zájmy. Francie požaduje letoun schopný nést jaderné zbraně a operovat z letadlových lodí, zatímco Německo takové požadavky nemá a pro mise jaderného sdílení Severoatlantické aliance pořizuje americké stíhačky F-35. Konflikt se vede také mezi firmami Dassault Aviation a Airbus Defence and Space o vedení projektu, rozdělení práce a sdílení technologií.
Podle analytiků se nejdůležitější částí projektu postupně stává takzvaný „combat cloud“, tedy digitální systém propojující letouny, drony, senzory a zbraně. Právě v této oblasti je Evropa podle expertů stále výrazně závislá na Spojených státech. Pokračování spolupráce v oblasti digitálních systémů a propojení bojiště by podle nich mohlo zabránit úplnému rozpadu programu FCAS.
Napětí kolem FCAS zároveň ohrožuje i další společný francouzsko-německý projekt MGCS, který má nahradit tanky Leopard 2 a Leclerc. Oba programy vznikly v roce 2017 jako součást širší dohody mezi Paříží a Berlínem o společném rozvoji evropského obranného průmyslu. Analytici upozorňují, že případné selhání FCAS by mohlo oslabit ochotu evropských států pouštět se do dalších rozsáhlých společných zbrojních projektů.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
tisknout 





