Debata sílí v době rostoucího napětí se Spojenými státy a pochybností o dlouhodobém závazku Washingtonu vůči Severoatlantické alianci. NATO přitom zůstává klíčovým bezpečnostním pilířem založeným na principu kolektivní obrany.

Článek 42.7 ukládá členským státům EU povinnost poskytnout pomoc napadené zemi, avšak na rozdíl od článku 5 NATO není podpořen integrovaným vojenským velením ani stálými silami. Proto je vnímán spíše jako politický závazek než plnohodnotná vojenská záruka. V minulosti byl využit pouze jednou, a to po teroristických útocích ve Francii v roce 2015.

O posílení doložky usilují například Kypr či Francie, přičemž Evropská komise má připravit konkrétní postupy pro její uplatnění. Evropské státy zároveň zvyšují obranné výdaje a zdůrazňují potřebu větší vlastní odpovědnosti za bezpečnost, i když nadále počítají se spoluprací se Spojenými státy. „Chceme silné transatlantické vazby. USA zůstanou partnerem a spojencem Evropy. Ale Evropa se musí přizpůsobit nové realitě. Evropa už není hlavním centrem zájmu Washingtonu,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas na obranné konferenci v Bruselu.

Zdroj: Al Džazíra (Katar)