Jednotky by se skládaly z 30 tisíc vojáků evropských zemí a Velké Británie. Vojáci těchto mírových jednotek by nebyli rozmístěni na frontové linii, ale měli by za úkol chránit klíčovou kritickou infrastrukturu a monitorovat situaci pomocí špionážních letounů, satelitů a dronů.
Plán zahrnuje i možnost letecké hlídkové mise k ochraně ukrajinského vzdušného prostoru tak, aby například mohly létat komerční lety do Kyjeva. V tomto případě by mohlo hrát klíčovou roli americké letectvo, ale souhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejistý. Rusko plán odmítá a varuje, že přítomnost jednotek zemí NATO pod jinou vlajkou na Ukrajině nebude akceptovat.
Projekt čelí výzvám. Některé evropské země se dlouhodobě potýkají s nedostatkem vojáků a vybavení. Ke změnám v obraně dochází pomalu. Dalším rizikem plánu je eskalace konfliktu, pokud by evropské jednotky čelily útokům z ruské strany. V souvislosti s politickými otřesy a kontroverzními výroky Trumpa západní představitelé zdůrazňují, že Ukrajina čelí rostoucímu tlaku a nutně potřebuje viditelnou podporu evropských spojenců.
Zdroj: The Times (Velká Británie)
tisknout