Polsko se stalo lídrem tohoto trendu, když v roce 2024 vynaložilo 4,12 % HDP na obranu s plánem dosáhnout 4,7 % v roce 2025. Investuje do modernizace své armády, včetně rozšíření letectva o stíhačky F-35 a FA-50. Česko zvýšilo své výdaje na 2,3 % HDP a vedle modernizace armády iniciovalo celoevropský nákup munice pro Ukrajinu.

Pobaltské státy rovněž navyšují své vojenské rozpočty – Estonsko dosáhlo 3,43 % HDP, Litva plánuje zvýšit výdaje až na 5–6 % HDP do roku 2026 a Lotyšsko již v roce 2024 vynaložilo 3,45 %.

Rumunsko a Bulharsko investují do západní techniky, včetně HIMARS a F-16. Řecko s výdaji ve výši 3 % HDP směřuje investice do modernizace letectva a námořnictva. Tradičně vysoké procento výdajů na obranu je v Řecku způsobeno dlouhodobou rivalitou s Tureckem.

Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzývá spojence, aby navyšovali výdaje, a dokonce navrhl zvýšit závazek Severoatlantické aliance na 5 % HDP. Rostoucí investice východních států mění dynamiku Aliance, kde postsovětské země nyní udávají směr. Přesto vysoká inflace, zejména v pobaltských státech, ohrožuje dlouhodobou udržitelnost tohoto trendu.

Zdroj: Euractiv (Belgie)