Země tak stojí před otázkou, zda investovat do vlastní obranné výroby, nebo spoléhat na zbraně Spojených států amerických.

Americké systémy jako stíhačky F-35 či protiraketové baterie Patriot lákají rychlým naplněním aliančních cílů, ale zároveň zvyšují závislost na USA. Jedna baterie Patriot vyjde na miliardu dolarů, přičemž evropská alternativa SAMP/T je o třetinu levnější.

Francie a Španělsko proto prosazují podporu domácího průmyslu a účastní se vývoje evropského stíhacího letounu FCAS. Naopak Polsko sází na rychlost akvizic – nakoupilo desítky tanků, vrtulníků i jihokorejských raketometů, a zároveň upevnilo vazby na americké kontraktory.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu přitom vyvolal otázky, zda kupování amerického zaručuje vliv a ochranu. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze rozpočtové cíle NATO upřednostňují první dojem před efektivitou a skutečnými schopnostmi. Podle kritiků hrozí, že Evropa místo budování vlastních kapacit jen prohloubí závislost na zahraničí.

Zdroj: Euractiv(Belgie)