Při procházce po hraniční stezce v Meriinaho, která spadá pod finskou pohraniční stráž v Ilomantsi, se nacházíme blíže Petrohradu než Helsinkám. Právě zde leží nejvýchodnější bod kontinentální Evropské unie.

Finský prezident Alexander Stubb minulý týden během jednání v Bílém domě, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozornil na tuto hranici jako na zdroj kolektivních obav Evropy. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Finsko dramaticky změnilo svou bezpečnostní politiku. Rekordně rychle vstoupilo do NATO a později na dobu neurčitou uzavřelo celou hranici s Ruskem.

Helsinky obvinily Moskvu, že zneužívá žadatele o azyl k destabilizaci Finska v rámci tzv. „hybridní operace“. Podél zhruba 200 kilometrů hranice (společná hranice Finska s Ruskem celkově měří asi 800 km) proto vznikají úseky bariérového plotu, určeného především k zastavení nelegální migrace.

Finské obranné síly mezitím pozorně sledují vojenské pohyby Moskvy. Přibližně 200 kilometrů východně od Tohmajärvi zřídilo Rusko nový 44. armádní sbor se sídlem v Petrozavodsku. Napětí podtrhl i incident z června, kdy pohraničníci v severní Karélii zadrželi muže, který nelegálně překročil hranici. Podle Mattiho Pitkäniittyho, velitele pohraniční stráže v severní Karélii, lze očekávat, že podobné případy ruských přeběhlíků budou přibývat.

Kromě omezeného hraničního pásma spoléhá pohraniční stráž na moderní technologie, jako jsou senzory a drony, na přírodní terén, který přechod komplikuje, a také na pomoc místních obyvatel.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)