„Naše schopnost neutralizovat nepřítele na jeho vlastním území je klíčová,“ uvedl estonský náčelník generálního štábu Vahur Karus. Nová obranná strategie z července proto počítá s odvracením hrozeb dříve, než dorazí k hranicím.

Tallinn svůj postoj zdůvodňuje obavami z opakování tragédie z roku 1940, kdy sovětská okupace Estonska přinesla masové deportace. Vysoká ochota obyvatel k obraně se odráží i v rekordních výdajích – obranný rozpočet se má do roku 2029 zvýšit na průměrně 5,4 % HDP. Investice půjdou do protivzdušné obrany, průzkumných jednotek, námořních kapacit a zejména zbraní dlouhého doletu, které činí hrozbu preventivních úderů věrohodnou.

Zároveň se Estonsko společně s Polskem, Litvou, Lotyšskem a Finskem rozhodlo opustit Ottawskou úmluvu o zákazu protipěchotních min. Podle Tallinnu nová politika ztíží Rusku přípravu na invazi bez rizika zásahu na vlastním území.

Zdroj: GIS Reports (Lichtenštejnsko)