Jejich úsilí je některými přirovnáváno k zapojení britských civilních lodí do evakuace vojáků v obleženém městě Dunkerk za druhé světové války.
„Tahle naše síť funguje teprve krátce. Vznikla, abychom zjistili, jak dostat mého afghánského kamaráda přes bránu na letišti v Kábulu. Při tom nám došlo, že spousta dalších lidí dělá to samé, co my,“ okomentoval toto úsilí bývalý plukovník americké armády Mike Johnson, který za vznikem iniciativy stojí. „Součástí této sítě jsou dnes různí lidé – od někdejších politiků a vládních úředníků, přes pracovníky nevládních organizací a akademiky, až po lidi přímo na letišti,“ dodává.
Jejich činnost je důkazem toho, že Bidenova administrativa nedokázala předpovědět, že se Tálibán tak rychle ujme moci a že bude potřeba evakuovat tisíce amerických občanů a jejich afghánských spolupracovníků. Zároveň dala těmto veteránům možnost přetvořit svou frustraci ze současného vývoje v něco konstruktivního.
Zdroj: Foreign Policy (USA)
