Podle německého kancléře Friedricha Merze se Německo „stále více dostává do hledáčku hybridních útočníků“. Dokazuje to zvyšující se přítomnost bezpilotních letounů nad letišti, přístavy, průmyslovými areály a vojenskými objekty. V roce 2025 zaznamenal Spolkový kriminální úřad (BKA) více než tisíc podezřelých letů dronů.
Jedním z kroků německé vlády v boji proti této hrozbě bylo založení Společného centra pro obranu proti dronům (GDAZ) v Berlíně, kde se nepřetržitě vyhodnocují informace od spolkové i zemské policie, zpravodajských služeb a armády. Incident v Lipsku však ukázal, že ani nové koordinační centrum nepomůže, pokud nelze drony včas odhalit a zachytit.
Drony se pohybují rychle a o reakci se musí rozhodnout během několika minut. Situaci však komplikuje německý systém rozdělených pravomocí. Pokud nebezpečný dron vzlétne kdekoliv v zemi, jde zpočátku o záležitost zemské policie – Německo má totiž 16 policejních ředitelství pro každou ze svých spolkových zemí. Teprve ve chvíli, kdy se dron přesune nad velké letiště nebo železniční uzel, může zasáhnout spolková policie.
Bezpečnostní experti a opoziční politici ve Spolkovém sněmu proto navrhují, aby hlavní roli v obraně proti dronům převzala právě spolková policie. Ta již zřídila novou speciální jednotku pro obranu proti dronům a německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ji po nedávném incidentu plánuje dále rozšířit.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
tisknout 





