„Otázka zní, zda cíle 5 % dosáhneme před rokem 2032. Podle mého názoru je rok 2032 příliš pozdě,“ uvedla Frederiksen.
Na summitu se sešli zástupci tzv. Bukurešťské devítky a severských zemí, aby projednali další posílení obrany v reakci na ruskou agresi. Zúčastnil se i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který opětovně požadoval pozvání Ukrajiny na červnový alianční summit v Haagu a varoval, že její vyloučení by bylo „vítězstvím pro Putina, nikoliv nad Ukrajinou, ale nad NATO“.
Setkání ve Vilniusu se konalo ve stejný den jako další kolo přímých rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu, kde sice došlo k dohodě o výměně zajatců, ale nikoli k příměří. Moskva odmítla ukrajinský požadavek na bezpodmínečné zastavení bojů a nabídla jen částečné příměří v některých oblastech. Zároveň trvá na svých nepřijatelných podmínkách, včetně zákazu vstupu Ukrajiny do NATO a omezování její armády.
Zelenskyj v reakci prohlásil: „Klíč k trvalému míru je jasný – agresor nesmí z války získat žádnou odměnu. Putin nesmí dostat nic, co by ospravedlňovalo jeho agresi.“
Zdroj: Radio France Internationale (Francie)
tisknout 





