Při dřívějších komentářích o obsazení Grónska nevyloučil ani použití síly k dosažení tohoto cíle. Obavy v Kodani i v Grónsku zesílily po víkendové americké vojenské operaci ve Venezuele, při níž byl zadržen prezident Nicolás Maduro.

Frederiksen zdůraznila, že vojenský útok jednoho člena NATO na jiného by znamenal konec bezpečnostní architektury budované od druhé světové války. Grónský premiér Jens Frederik Nielsen vyzval obyvatele ke klidu a připomněl, že Grónsko nelze srovnávat s Venezuelou a že Spojené státy nemohou ostrov jednoduše obsadit. Zároveň ale dánská média upozorňují, že rétorika Washingtonu je natolik vyostřená, že možnost zásahu už nelze zcela ignorovat.

Napětí zvýšily i Trumpovy posměšné výroky o dánských bezpečnostních opatřeních v Arktidě a post na sociálních sítích zobrazující Grónsko v barvách americké vlajky, který zveřejnila Trumpova spojenkyně a autorka podcastu Katie Miller. USA přitom v severozápadním Grónsku dlouhodobě provozují základnu Pituffik, klíčovou pro protiraketovou obranu a kosmické sledování.

Navzdory rostoucímu napětí Dánsko nadále počítá s užší vojenskou spoluprací se Spojenými státy; dánský parlament například v roce 2025 schválil možnost zřízení americké vojenské základny na svém území.

Zdroj: Associated Press (USA)