Tchaj-wan tento model dlouhodobě odmítá, zejména po potlačení autonomie Hongkongu. „Cílem je ponížit mezinárodní postavení Tchaj-wanu a proměnit jej v druhý Hongkong či Macau, aby bylo dosaženo politického cíle – odstranění tchajwanské suverenity,“ uvedl ředitel tchajwanské Národní bezpečnostní kanceláře Tsai Ming-jen v reakci na tyto články.

Součástí změny přístupu je i symbolická politika. Peking nově zavedl státní svátek nazvaný Den návratu Tchaj-wanu, který má podle oficiálního výkladu připomínat návrat ostrova pod správu Číny po druhé světové válce.

Zároveň čínské úřady stále agresivněji reagují na výroky zahraničních politiků – například po prohlášení německé ministryně zahraničí o nutnosti zachovat status quo v Tchajwanském průlivu obvinilo čínské ministerstvo zahraničí Berlín z podpory separatismu.

„Ti, kdo pouze volají po zachování statu quo v Tchajwanském průlivu, ale neodsuzují nezávislost Tchaj-wanu, ve skutečnosti podporují a napomáhají separatistickým aktivitám,“ prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun. „Všechny tyto kroky, včetně aktivit kolem Dne návratu Tchaj-wanu, naznačují, že Peking agresivněji tlačí na dosažení pokroku směrem ke znovusjednocení,“ uvedla analytička Bonnie Glaser.

Peking rovněž zveřejnil satelitní snímky tchajwanských měst a přírodních památek pořízené družicí Ťi-lin 2 s popiskem napříč průlivem, pod jednou oblohou. Čínská ambasáda v USA je doprovodila tvrzením, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území.

Na ostrově vyvolaly snímky pobouření. „Pokud se Čína snaží těmito satelitními fotografiemi dokázat, že jí patří všechno, co vyfotila, pak je to prostě dětinské,“ řekl tchajwanským médiím poslanec vládnoucí Demokratické pokrokové strany Wang Ting-jü.

Podle experta Rand Corporation Raymonda Kua může být zvýšená aktivita součástí strategie před plánovaným setkáním Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem, kdy se Peking snaží oslabit mezinárodní pozici Tchaj-wanu a prezentovat jeho izolaci jako samozřejmost.

Zdroj: The Guardian(Británie)