Tyto manévry simulují blokádu klíčových přístavů a představují odpověď na odmítnutí tchajwanského prezidenta uznat Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky. Tchajwanský prezident Laj Čching-te během oslav Národního dne zdůraznil, že Čína nemá právo reprezentovat Tchaj-wan a vyjádřil závazek „odolat anexi“.

Tchajwanský bezpečnostní poradce Joseph Wu v reakci na čínské hrozby uvedl, že „naše armáda se určitě vypořádá s hrozbou z Číny odpovídajícím způsobem.” Tchajwanská armáda nasadila své vojenské lodě a mobilní raketové a radarové jednotky pro sledování čínských plavidel. Podle dostupných informací Tchaj-wan sledoval 25 čínských letadel a několik vojenských lodí.

Spojené státy, které jsou nejvýznamnějším neoficiálním spojencem Tchaj-wanu, vyjádřily obavy z čínských vojenských cvičení. USA již dříve kritizovaly podobné akce, které považují za provokaci, a opakovaně zdůrazňují svůj závazek bránit stabilitu v Tchajwanském průlivu.

Před dvěma lety Tchaj-wan napjatě sledoval další masivní čínské manévry kolem ostrova, které přišly krátce poté, co tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických, Nancy Pelosi, Tchaj-wan osobně navštívila.

Zdroj: Associated Press (USA)