Po skončení války vítězné mocnosti provedly důkladnou demilitarizaci Německa. Napětí mezi vítěznými mocnostmi se však brzy po válce vystupňovalo. Vznik bundeswehru byl provázen silným odporem veřejnosti i politickou debatou o tom, zda má Německo znovu vybudovat ozbrojené síly.

První kancléř nově vzniklé Spolkové republiky Německo Konrad Adenauer však prosadil znovuvyzbrojení jako klíč k obraně proti sovětské hrozbě a k začlenění do západního společenství, tedy Severoatlantické aliance. Při svém vzniku byl bundeswehr pevně začleněn do struktur parlamentní demokracie. Během studené války byla úkolem bundeswehru výhradně obrana a ochrana západního Německa. V polovině 80. let bylo v řadách německých ozbrojených sil 495 tisíc vojáků.

Po skončení studené války se musela armáda znovu transformovat. V obklopení přátelskými státy ztratila teritoriální a spojenecká obrana na významu. Počet vojáků bundeswehru byl postupně snížen na méně než 200 tisíc. Hlavní důraz se tak přesunul na zahraniční mise mimo území NATO.

Němečtí vojáci začali působit jako mírové jednotky na několika kontinentech. Dlouhodobé snižování počtu vojáků a zrušení branné povinnosti v roce 2011 však oslabily kapacity bundeswehru. Důsledkem této strategické změny byla zmenšená profesionální armáda, která už nebyla schopna plně zajistit obranu území ani spojenců.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 však přinesla zásadní obrat. Německá vláda výrazně investuje do modernizace a chce z bundeswehru vytvořit nejsilnější armádu Evropy. Podle průzkumu Centra pro vojenskou historii a sociální vědy bundeswehru má sedmdesát let po svém založení 80 % Němců pozitivní vztah k armádě.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)