„Ve všem, co děláme, stavíme Ameriku na první místo,“ stojí v úvodním dopise dokumentu. „Po konci studené války se americké zahraničněpolitické elity přesvědčily, že trvalá americká dominance celého světa je v nejlepším zájmu naší země. Záležitosti jiných zemí jsou však pro nás relevantní pouze tehdy, pokud jejich aktivity přímo ohrožují naše zájmy,“ pokračuje dokument.

Strategie mluví o Trumpově dodatku k Monroeově doktríně, který klade důraz na zabránění dominanci protivníka na Blízkém východě, ukončení války Ruska proti Ukrajině a tvrdší boj s drogovými kartely v Karibiku a ve východním Pacifiku, přičemž po spojencích požaduje větší díl odpovědnosti.

Analytici ji označují za zásadní odklon od koncepcí platných od konce studené války a zároveň za mnohem trumpovštější než verzi z roku 2017, protože odráží prezidentovu osobní vizi i silnější vliv jeho vlastního týmu. Dokument zároveň ostře kritizuje Evropu a zpochybňuje spolehlivost některých evropských partnerů.

Kreml strategii přivítal jako krok blízký vlastnímu pohledu, zatímco evropští politici ji vnímají převážně kriticky – oficiální představitelé Evropské unie a Německa ji spíše zlehčují, ale zároveň zdůrazňují, že Spojené státy zůstávají klíčovým spojencem v Severoatlantické alianci.

„Nemyslím si, že jsme vždy sdíleli stejný názor na všechny otázky, ale základní princip stále platí. Jsme největšími spojenci a měli bychom držet při sobě,“ uvedla Kaja Kallas, šéfka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)