Ministr obrany Theo Francken ji označil za největší investici do obrany za posledních 40 let. Dohoda zároveň zavazuje Belgii splnit cíl NATO, tedy vynakládat 2 % HDP na obranu, a to již do konce letošního roku. Opoziční strany však zůstávají skeptické.

Pro dosažení tohoto cíle má být už v roce 2025 uvolněno 3,9 miliardy eur v rámci širšího balíku ve výši 21,3 miliardy eur. Finanční prostředky mají pocházet z daní uvalených na zmrazená ruská aktiva držená v Euroclearu, z dividend veřejných investic a z možných prodejů státního majetku. Opozice vyjádřila obavy z rozsahu i struktury plánovaných výdajů.

Vlámští liberálové kritizovali dohodu jako krátkodobé navýšení bez dlouhodobé strategie. Krajně pravicová strana Vlaams Belang označila opatření za „kouřovou clonu“, která má zakrýt selhání předchozí koalice, a zpochybnila transparentnost navyšování rozpočtu na obranu. Ještě ostřejší kritiku vznesla levice. Předseda Strany práce Raoul Hedebouw odsoudil prioritizaci vojenských výdajů na úkor důchodů, zdravotnictví a sociálního zabezpečení: „Prý nejsou peníze pro naše lidi, ale miliardy na válku se najdou.“

Zdroj: Belga News Agency(Belgie)