Poprvé jsou do těchto údajů zahrnuty i výdaje na „odolnost“, tedy například kybernetickou bezpečnost, boj proti terorismu či strategickou infrastrukturu. Údaje přicházejí před summitem Severoatlantické aliance v Ankaře, kde se bude hodnotit plnění nových cílů.

Z celkové částky tvoří přímé vojenské výdaje 2,01 % HDP a dalších 1,43 % připadá na odolnost. Vláda započítává například investice do kybernetické bezpečnosti, infrastruktury či železnic a zároveň vydává ročně další čtyři miliardy eur na samotné ozbrojené síly. Státy NATO se dohodly na cíli pěti procent HDP do roku 2035, přičemž až 1,5 % mohou tvořit širší výdaje související s odolností. „Jak se očekávalo, nemusíme v této nové kategorii vyvíjet další úsilí. Už nyní děláme dost na to, abychom okamžitě dosáhli 1,5 %,“ uvedly informované zdroje.

Navýšení výdajů má v belgické vládě opatrnou podporu, zároveň však panuje shoda, že země nemůže v rámci Aliance zaostávat. Belgie, která hostí sídlo NATO i velitelství SHAPE, zaznamenala v posledním roce výrazný růst výdajů na obranu a posunula se i v globálním žebříčku vojenských výdajů.

Zdroj: Belga News Agency (Belgie)