Rostoucí obavy z hybridní války proměňují tento úzký vodní prostor v jednu z nejstrategičtějších oblastí současnosti.

Když byly v polovině listopadu přerušeny dva podmořské kabely – jeden propojující Německo s Finskem a druhý Litvu se švédským ostrovem – německý ministr obrany rychle varoval: „Nikdo nevěří, že šlo o náhodu,“ a dodal, že „musíme předpokládat sabotáž.“

Po nedávném vstupu Finska a Švédska do NATO mnozí na Západě začali Baltské moře označovat za „jezero NATO“. Na druhé straně Rusko, které kdysi ovládalo téměř polovinu zdejšího pobřeží, má nyní přístup pouze ke zhruba 700 kilometrům kolem Petrohradu a své strategické exklávy Kaliningradu mezi Litvou a Polskem. Tato území mají pro Moskvu mimořádný význam.

Pod hladinou Baltského moře však neleží jen geopolitické zájmy, ale také kritická infrastruktura. Desítky podmořských kabelů zajišťují přenos energie a dat mezi hustě propojenými evropskými státy. Tyto kabely jsou nejen nezbytné pro ekonomiky regionu, ale zároveň představují snadný cíl hybridní války.

Přeřezávání podmořských kabelů není novinkou v konfliktech. Už během první světové války se britské a německé námořnictvo zaměřovalo na přerušování telegrafních spojení. Dnešní moderní technologie však dělají z těchto podmořských sítí ještě citlivější cíl, což zvyšuje potřebu jejich ochrany a zároveň prohlubuje napětí v regionu.

Zdroj: Deference news(USA)