Projekt v hodnotě 500 milionů dolarů zahrnuje prohloubení přístavu Koror, rozšíření mola pro kotvení plavidel amerického námořnictva i vybudování vojenských skladů a radaru. Na souostroví má zároveň vzniknout krizový sklad zásob pro americkou námořní pěchotu a místní vzletová dráha prochází úpravami pro provoz těžkých vojenských letadel.

Palau získává od USA finanční pomoc na základě dohody o volném přidružení, která jeho občanům umožňuje bez víz pracovat i studovat ve Spojených státech výměnou za postoupení území pro vojenské účely. Rozšiřování americké přítomnosti však oživilo vzpomínky na boje druhé světové války a vyvolalo obavy ze zatažení země do případného konfliktu mezi Washingtonem a Pekingem v oblasti takzvaného druhého ostrovního řetězce. Petici požadující od USA záruky bezpečnosti pro civilní obyvatelstvo podepsaly zhruba dva tisíce místních obyvatel.

Proti projektu se staví také ekologové a provozovatelé turistických agentur kvůli hrozbě pro laguny zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle environmentálního posudku bagrování mořského dna zničí přes čtyři hektary korálových útesů a ohrozí mořské želvy či zranitelnou populaci dugongů. Prezident Palau Surangel Whipps nicméně investici hájí s tím, že původní přístav byl na pokraji zřícení a nová infrastruktura posílí civilní ekonomiku i regionální obranu.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)