V roce 1941 podepsal dánský velvyslanec dohodu, která umožnila americké armádě působit na ostrově s cílem chránit jej před nacistickým Německem. USA zde následně vybudovaly řadu základen, jež sloužily především pro tankování letadel a ochranu strategicky významných surovin. V době studené války se Grónsko stalo důležitou součástí obranného systému proti Sovětskému svazu: v roce 1951 vznikla přísně tajná základna Thule, později přejmenovaná na Pituffik Space Base, která hrála zásadní roli v protivzdušné obraně a jaderném odstrašení.

Dnes je Pituffik jedinou americkou základnou, která v Grónsku zůstala. Slouží především k včasnému varování před raketovými útoky, protiraketové obraně a kosmickému sledování. Podle dánských úřadů zde působí zhruba 200 amerických vojáků. V roce 2025 byla odpovědnost za Grónsko přesunuta z amerického Velitelství pro Evropu pod Severní velitelství, což Pentagon zdůvodnil posílením ochrany vlastního území. Odborníci však upozorňují, že skutečný rozsah americké vojenské přítomnosti neodpovídá rétorice o bezprostřední hrozbě ze strany Ruska či Číny.

Současné napětí vyvolaly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska, proti nimž se ostře vymezily Dánsko i grónská vláda. V reakci na to začaly některé evropské státy posilovat svou vojenskou přítomnost na ostrově v rámci NATO, především symbolicky. Podle expertů však právě historický vývoj ukazuje, že význam Grónska spočívá méně v aktuální vojenské hrozbě a více v jeho dlouhodobé strategické poloze v arktickém prostoru.

Zdroj: ABC News (Austrálie)