Letouny členů Severoatlantické aliance, které se ve čtyřměsíčních intervalech střídají v hlídání vzdušného prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, budou zřejmě nad baltskými státy kroužit i po roce 2020. Ani jedna z výše jmenovaných zemí totiž nebude schopna obstarat si vlastní stíhací letku.
Původní plán počítal s přítomností aliančních stíhaček v roli sil rychlé reakce do roku 2018. Daleko pravděpodobnějším scénářem bude jejich nasazení ještě na dalších šest let poté, uvedl náčelník štábu litevské letecké základny Šiauliai podplukovník Vriginijus Steponavicius. Plány na koupi nebo pronájem vlastních nadzvukových stíhacích letounů byly vinou hluboké ekonomické krize dány k ledu.
V současné době dozor nad baltským leteckým prostorem vykonávají čtyři letouny Jas-39 Gripen, jež si pronajímá Česká republika od Švédska. Pro Čechy je tato mise zkouškou rozvoje schopností jejich vzdušných sil.
Čtěte také:
České Gripeny v Pobaltí poprvé v akci
Zdroj: Defense News (USA)
Jones: V otázce jaderných zbraní se rýsuje konsenzus
Americký generál James Jones, poradce prezidenta Obamy pro otázky národní bezpečnosti, prohlásil, že světové společenství postupně dochází ke společnému závěru ohledně jaderného programu Severní Koreje a Íránu. Ten prý zní jasně - oba státy by neměly vlastnit jaderné zbraně.
Nejvážnější hrozba podle Jonese nepramení z toho, že by například Severní Korea zaútočila na své sousedy jadernými zbraněmi. Toho ostatně Pchjongjang ještě dlouho nebude schopen. Daleko vážnější nebezpečí prý představuje možnost, že by Írán nebo Severní Korea prodali cennou technologii někomu, kdo by neváhal jaderné zbraně použít.
Na závěr generál zdůraznil, že státy jako Čína, Rusko, Indie nebo Japonsko mají v této otázce společný zájem. Proto také americká strana v příštích měsících zorganizuje schůzky s představiteli těchto zemí, kde by mohla být projednána otázka společného postupu v této věci.
Čtěte také:
Jones naznačil rysy nové americké strategie
Zdroj: Voice of America (USA)
Afghánské volby se blíží, Taliban stupňuje násilí
Bojovníci Talibanu snažící se svrhnout afghánskou vládu a vypudit zahraniční jednotky ze země stupňují svoji útočnou aktivitu. Jejich cílem je narušit průběh afghánských prezidentských voleb plánovaných na srpen. Za poslední týden tak při povstaleckých útocích přišlo o život deset vojáků, včetně čtyř příslušníků americké armády.
Od začátku roku už v Afghánistánu zahynulo přes 113 zahraničních vojáků. Jen v květnu jich přišlo o život 22. Taliban se stále častěji uchyluje k taktice sebevražedných útoků provedených pomocí automobilů plně naložených výbušninami. Při jednom podobném incidentu v provincii Kapisa přišli o život hned 3 američtí vojáci.
Čtěte také:
Při sebevražedném útoku přišli o život 3 Američané
Zdroj: Xinhua (Čína)
Německo: Íránská pomoc je klíčová pro stabilizaci Afghánistánu
Při stabilizaci zhoršující se bezpečnostní situace v Afghánistánu by mohl důležitou roli hrát Írán, prohlásil ve středu německý ministr obrany Franz Josef Jung. Podle něj by Írán mohl mít „značný vliv“ v boji proti pašeráctví drog, jež představuje jeden z nejdůležitějších zdrojů povstaleckých finančních příjmů.
Ministr uvedl, že zapojení sousedních států je nezbytným předpokladem vítězství nad Talibanem. Proto prý nyní probíhají rozhovory, jejichž cílem je zefektivnění pohraničních kontrol v regionu.
Čtěte také:
Taliban si buduje pozice v Karáčí
Holbrooke se sešel s náměstkem ministra zahraničí Íránu
Zdroj: Thaindian News (Thajsko)
Bundeswehr zůstává v Kosovu
Německá armáda zůstává v Kosovu i tento rok, rozhodl o tom včera Bundestag. Prodloužení přítomnosti německých vojáků v Kosovu i 11. rok prošlo v parlamentu velkou většinou hlasů. Poslanci také snížili horní limit počtu německých vojáků účastnících se alianční mise KFOR v Kosovu z 8500 na 3500.
Německo má nyní v KFOR 2 300 mužů a žen, a tvoří tak v misi o celkové síle 16 000 vojáků z 38 zemí nejsilnější kontingent. Prodloužení německého mandátu bude státní pokladnu stát zhruba 156 milionů eur.
Čtěte také:
NATO: Situace v Kosovu je stabilní
Zdroj: Bild(Německo)
tisknout 
