Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Afghánistán a USA podepsaly dlouho očekávané bezpečnostní dohody

Vydáno 01.10.2014

Výcvik afghánských jednotek vojáky ISAF. Ilustrační foto. | foto: NATO Photos

Afghánistán a USA podepsaly dlouho očekávané bezpečnostní dohody

Zástupci Spojených států a Afghánistánu podepsali bilaterální bezpečnostní dohodu (tzv. BSA z anglického bilateral security agreement) mezi oběma zeměmi. Po uzavření smlouvy BSA následovalo podepsání dohody o statusu zahraničních vojáků v Afghánistánu. Tento dokument se vztahuje na vojáky Severoatlantické aliance. Afghánský prezident Ašraf Ghání zároveň ujistil afghánský lid, že dohody mají zajistit lepší budoucnost pro celý Afghánistán.

Ghání také dodal, že k dohodám lze v případě potřeby přijmout dodatky, se kterými budou souhlasit obě strany. Afghánští představitelé zároveň zdůraznili, že podpis dohod s USA a NATO neznamená hrozbu pro státy v sousedství Afghánistánu.

Kam dál?
Inaugurace Ašrafa Gháního: je Afghánistán připraven na aktivní první dámu? (30.9. 2014)

Zdroj: Khaama Press (Afghánistán)

---

Londýn poprvé vojensky zakročil proti Islámskému státu

Královské letectvo Velké Británie poprvé udeřilo proti Islámskému státu. Informace o náletu zveřejnilo britské ministerstvo obrany ve svém prohlášení. To uvedlo, že britské letouny zaútočily na ozbrojence Islámského státu ve chvíli, kdy povstalci útočili na kurdské vojáky. „Tento krok je součástí operací mezinárodní koalice, která podporuje demokratickou vládu Iráku,“ stojí dále v prohlášení. Kromě Británie již schválily útoky na pozice ozbrojenců v Iráku také Dánsko a Belgie.

Minulý týden britský parlament schválil letecké údery proti pozicím Islámského státu v Iráku, nikoli však v Sýrii, kde zasahují USA společně s některými arabskými spojenci.

Kam dál?
Turecko zvažuje nasazení jednotek v Sýrii (30.9. 2014)

Zdroj: Los Angeles Times (USA)

---

Nový velvyslanec USA v Česku glosoval rostoucí výdaje na obranu

Americký velvyslanec v České republice Andrew Schapiro věří, že by Česko mělo zůstat na vlně rostoucích investic do obrany. USA podle jeho slov oceňují, že Česká republika plánuje zvýšit investice do obrany na úroveň 1,4 % HDP do roku 2020. Upozornil nicméně, že se Česko zavázalo investovat 2 % HDP, a mělo by proto o tuto hodnotu usilovat.

Schapiro po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že spolu diskutovali nejen o ekonomice, ale také o jaderné energii. Podle Schapira mohou USA Česku pomoci s jaderným výzkumem pro nevojenské účely stejně jako s výrobou jaderné energie. Narážel tak na zrušení projektu na dostavbu dvou jaderných reaktorů v jaderné elektrárně Temelín, v němž se angažovalo také japonsko-americké konsorcium Westinghouse.

Zdroj: Prague Post (Česká republika)

---

Letouny NATO cvičí v Pobaltí

Vzdušné síly Severoatlantické aliance a jejích partnerů nacvičují ochranu Estonska, Litvy a Lotyšska. Informaci přinesl estonský generální štáb. Kromě pilotů z Portugalska, Německa, Kanady a Dánska, kteří v současné době hlídají vzdušný prostor nad Pobaltím, se cvičení účastní také piloti z Finska a Švédska. Na celé cvičení dohlíží alianční letoun vybavený systémem včasné výstrahy AWACS.

Jedná se o devatenácté cvičení BRTE (z anglického Baltic Region Training Event), přičemž první proběhlo v roce 2008. Od té doby toto cvičení probíhá třikrát ročně – pokaždé v jednom ze tří pobaltských států.

Kam dál?
Na Slovensku začíná letecké cvičení NATO (30.9. 2014)

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

NATO vede třináctý generální tajemník

Třináctým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance je od 1. října bývalý trojnásobný norský premiér Jens Stoltenberg, který je podle mnohých pravým opakem svého konzervativního předchůdce Anderse Fogha Rasmussena. Nový šéf NATO je totiž známý jako sociální demokrat s ekonomickým pozadím a velmi dobrými vztahy s Ruskem.

Podle významného norského novináře Haralda Stanghelleho je Stoltenberg schopným politikem, který se pružně dokáže vypořádat s jakýmkoli problémem, ať už se jedná o odchod NATO z Afghánistánu nebo o konflikt ve východní Evropě.

Profil Jense Stoltenberga
Narodil se 16. března 1959 v Oslu; vystudovaný ekonom; člen norské politické strany Labour Party; stal se třikrát premiérem – poprvé již ve 40 letech; hovoří plynně anglicky

Kam dál?
Nový šéf NATO Stoltenberg přináší do úřadu své blízké vztahy s Ruskem (29.9. 2014)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

koc; natoaktual.cz