Česká armáda ukončí své takřka desetileté působení v unijní misi v Mali k 31. prosinci, uvedlo ministerstvo obrany. V pátek v poledne předal v hlavním městě v Bamaku český brigádní generál Radek Hasala velení mise svému španělskému nástupci Santiagovi Fernandezovi Ortiz-Pepisovi. České působení ve výcvikové misi Evropské unie tím tak fakticky uzavřel.

Česká republika se kvůli situaci v Mali rozhodla v misi, která ztrácí svůj význam, nepokračovat a neprodloužit mandát, který vyprší na konci prosince. Vojáci se postupně ze země od podzimu stahují.

14 fotografií

„S ohledem na vybudované schopnosti malijských ozbrojených sil plánovat a samostatně provádět vojenský i odborný výcvik splnila výcviková mise EU jeden z klíčových úkolů,“ uvedl Hasala, který misi velel od letošního června.

Do konce letošního roku se ze země stáhnou všichni čeští vojáci, uvedla armáda na svých stránkách www.army.cz. V zemi zůstane jen několik českých vojáků v rámci mise Spojených národů MINUSMA.

Ministerstvo obrany @ObranaTweetuje

Misí @eutmmali1 od roku 2013 do letošního prosince prošlo přes 1200 českých vojáků, někteří opakovaně a většina s předchozí zkušeností se zahraničním nasazením.
https://t.co/BkEQNGRavi https://t.co/VRUqXs2wFh

16. prosince 2022 v 15:17, příspěvek archivován: 16. prosince 2022 v 17:44

oblíbit retweet odpovědět

V Mali mohlo podle mandátu působit až 120 českých vojáků. Podíleli se na ochraně velitelství mise i výcvikového kempu Koulikoro a výcviku malířských sil. Zahraniční misi česká armáda dvakrát velela a byla to její první podobná zkušenost. Před Hasalou to byl František Ridzák, na přelomu let 2020 a 2021.

Od roku 2013 misí prošlo celkem 1 200 českých vojáků, kteří se podíleli na výcviku více jak 22 tisíc malijských vojáků a asi 300 armádních instruktorů. Nebojová mise EU má za úkol pomáhat při výcviku malijské armády. Vznikla v roce 2013 poté, co Mali čelilo útoku islámských radikálů.

Působení spojeneckých vojáků v Mali ale v uplynulých měsících ovlivnily napjaté vztahy mezi přechodnou malijskou vládou a západními státy, především Francií.

Země v posledních letech zažila dva vojenské převraty. Situaci komplikuje i rozhodnutí Mali, které do země pozvalo žoldnéře z ruské takzvané „Wagnerovy armády“. Kvůli sporům letos skončila protiteroristická operace Takuba, do které Česká republika vyslala své elitní bojovníky speciálních sil z Prostějova.

I české velení mise během uplynulých měsíců poznamenala celá řada změn. „Vzhledem k vývoji v Mali a dosaženým schopnostem malijských ozbrojených sil byl pozastaven veškerý operační výcvik malijských vojáků a mise se zaměřila zejména na vzdělávání, poradenství a specializovaný výcvik,“ konstatoval šéf velitelství pro operace Josef Kopecký.

Misi podle něj v budoucnu čeká rozsáhlá vnitřní reorganizace, jejíž součástí bude centralizace sil v oblasti hlavního města a výrazné snížení počtu sil. „Hlavní úsilí mise se bude soustředit na strategické poradenství a vzdělávání,“ uvedl.

Česká účast nicméně podle něj potvrdila dobré jméno armády. „Za těch necelých deset let nasazení se nám podařilo splnit všechny úkoly, naši vojáci zde získali i několik cenných bojových zkušeností. V od Evropy zcela odlišném prostředí se zde vycvičila řada příslušníků Armády ČR, kteří prokázali, že jsou schopni pracovat v různých podmínkách a plnit různé úkoly,“ řekl.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už dříve uvedla, že Česko ale má zájem o další působení v zemích takzvaného Sahelu, mezi které kromě Mali patří Mauritánie, Senegal, Burkina Faso, Niger, Čad, Súdán a Etiopie. Evropa by podle ní neměla tento neklidný region neměla opouštět.