natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Kontrola zbrojení už není jen o počítání jaderných hlavic, varoval šéf NATO

    8. září 2021  8:20
    Jestliže se dokázal Západ dohodnout na omezení jaderných hlavic a kontrole zbrojení s někdejším Sovětským svazem na vrcholu studené války, měla by být taková dohoda možná i se současným Ruskem, předpokládá šéf NATO Jens Stoltenberg. Do dohod je ale podle něj nutné vtáhnout další hráče v čele s Čínou a vypořádat se s nejnovějšími technologiemi.  

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

    „Myslím, že pokud by kontrola zbraní byla o počítání hlavic, bylo by relativně snadné se dohodnout,“ prohlásil Stoltenberg během bezpečnostní konference v Kodani.

    Upozornil, že v úsilí o kontrolu zbrojení je dnes nesmírně důležité počítat s rychlým vývojem nejnovějších technologií včetně umělé inteligence, strojového učení, autonomních systémů a dalších, které budou hrát stále větší roli v nových zbraňových systémech i v architektuře celkové obrany.

    Západní svět se podle něj musí vyvarovat stejné chyby jako v první světové válce a nepodcenit důsledky další průmyslové revoluce. „Potřebujeme kombinaci skutečných odborníků na různé technologie společně s politickým vedením a najít cestu, jako v 50. a 60. letech, kdy jsme začali skutečně pracovat na ovládnutí jaderných zbraní,“ dodal.

    Znepokojení v současnosti podle něj představuje především Čína, které bez jakýkoliv omezení buduje značný počet nových raketových sil (až 200) a do svého jaderného arzenálu zařazuje velmi rychle další bojové hlavice a velký počet pokročilých nosných raket.

    Čína nese globální zodpovědnost

    „Jako globální mocnost má Čína globální zodpovědnost za kontrolu zbrojení,“ řekl Stoltenberg na adresu Pekingu, který se dosud rozhovorům s NATO na toto téma vyhýbá.

    Podobně znepokojivé je podle jeho slov rovněž chování Ruska. „Nadále ignoruje a ohýbá pravidla. Podkopává klíčové smlouvy. Modernizuje své jaderné kapacity včetně mezikontinentálních balistických raket,“ konstatoval a upozornil ruský vývoj hypersonických nosičů, testy nové balistické střely odpalované ze vzduchu nebo řízené střely s nukleárním pohonem.

    Smlouva INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)

    • Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupila 1. června 1988.
    • Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 - 5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
    • Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila.
    • Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Moskva to popírá, ale zároveň odmítá pustit k novým raketám inspektory. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.
    • V roce 2019 smlouva po vypovězení ze strany nejprve USA a pak Ruska zanikla.

    Pro udržení a posílení mezinárodního řádu založeného na pravidlech a zajištění strategické rovnováhy na celém světě je podle něj nutné usilovně pracovat na nových dohodách o kontrole zbraní, jejich nešíření a odzbrojení.

    Za klíčové označil tři cíle, na kterých by spojenci z NATO a partneři měli úzce spolupracovat. Prvním je zachování a posílení smlouvy NPT o nešíření jaderných zbraní odzbrojení.

    Ta podle Stoltenberga zůstává základním kamenem globální architektury, ale neodráží dnešní situaci. „Cílem NATO je svět bez jaderných zbraní a jsme připraveni podniknout další kroky k vytvoření podmínek pro jednání o jaderném odzbrojení. Ale každé smysluplné odzbrojení musí být vyvážené a ověřitelné,“ řekl.

    Svět, kde se spojenci z NATO vzdají svého jaderného odstrašujícího prostředku, zatímco Rusko, Čína nebo Severní Korea si své jaderné zbraně ponechají, podle jeho slov „zkrátka nebude bezpečnějším“. Z oboustranného omezení, větší transparentnosti a předvídatelnosti by podle jeho slov mohl těžit i Peking.

    Druhou prioritou musí být posílení a modernizace kontroly zbrojení. Šéf NATO znovu ocenil nedávné prodloužení americko-ruské smlouvy „Nový START“ o dalších pět let, která omezuje počet strategických jaderných zbraní na obou stranách.

    Do kontroly zbrojení však podle něj musí být vtažena Čína a další země a zároveň by budoucí dohody měly zahrnovat větší škálu zbrojních systémů. „Musíme zvážit, jak vytvořit nová pravidla a standardy pro technologie jako jsou autonomní platformy a umělá inteligence,“ konstatoval.

    Jednání s Moskvou spojenci neodmítají

    Třetím klíčovým cílem pak podle Stoltenberga zůstává mechanismus, jak společně reagovat na porušování smluv a pravidel. Připomněl, že právě porušování dohod ze strany Ruska vedlo k nedávnému zániku smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu.

    Spojenci v NATO sice v reakci přijali celý balíček opatření vůči ruským raketovým hrozbám, nicméně zároveň nechávají pro smysluplný dialog s Moskvou dveře otevřené.

    „Během studené války jsme byli schopni dosáhnout dohody o důležitých smlouvách o snížení počtu jaderných zbraní. Pokud to bylo možné během studené války, mělo by to být samozřejmě možné i dnes,“ prohlásil Stoltenberg.

    Ten očekává, že otázky kontroly zbrojení a odzbrojení budou podstatnou součástí nového Strategického konceptu NATO, který by spojenci chtěli představit příští rok na summitu v Madridu. Vedle zakládající Washingtonské smlouvy jde nejdůležitější dokument, který určí směřování Aliance na další roky.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media