O summitu hovořila s natoaktual.cz šéfka odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Co stojí v deklaraci NATO, pokud jde o protiraketovou obranu?
Členové NATO potvrdili v tom prohlášení několik bodů. Za prvé, že šíření balistických raket představuje zvyšující se hrozbu, proti níž je potřeba se bránit. Za druhé, že protiraketová obrana je účinnou součástí odpovědi na tuto hrozbu. Za třetí, že americký systém protiraketové obrany tak, jak je vyvíjen pro Evropu - tedy radar v Čechách a protirakety v Polsku, významným způsobem pomůže chránit území Evropy proti hrozbám útoku balistickými raketami. A že je třeba přemýšlet o tom, jak vyvinout komplexní alianční architekturu a jak má Aliance ochránit ty země, které americkým systémem chráněny nejsou nebo jsou chráněny méně.

Je tam nějaká záruka budoucího propojení systémů NATO a USA?
V deklaraci NATO jasně říká, že šíření balistických raket je velkou hrozbou, že protiraketová obrana je součástí odpovědi na tuto hrozbu, že americký pilíř je významným přínosem v ochraně spojenců, a v zásadě zkoumáme způsoby, kterými je možné tuto americkou schopnost zapojit do současného aliančního úsilí tak, aby vznikla jednotná budoucí protiraketová obrana pro celé NATO. Takhle přímo je to řečeno v tom komuniké. Navíc Severoatlantická rada dostala za úkol do příštího summitu v roce 2009 navrhnout možnosti vybudování komplexní protiraketové architektury, která by chránila všechny alianční země.

Probíhala v Bukurešti vůbec nějaká debata v rámci NATO k tomuto vyjádření o protiraketové obraně? Štít se označoval z hlediska Aliance spíše za vedlejší téma.
Znění toho odstavce bylo dohodnuto už ve středu, ale skoro všechny hlavy států, které na včerejším zasedání Severoatlantické rady vystupovaly, se vyjadřovaly k protiraketové obraně. A my sami jsme se divili, jak pozitivní vyjádření zazněla například od Francouzů nebo Němců. Všichni alianční prohlášení, na němž jsme se zde dohodli, velmi podporují, a to včetně Norů či Belgičanů a dalších zemí, které měly s protiraketovou obranou problém. Nakonec to tedy zaznělo opravdu úplně jednoznačně. Až jsme se divili, jak daleko země jako právě Německo či Norsko v tomto prohlášení jdou. Opakuji, je to úplně jasné vyznění summitu v tomto duchu.

Jste tedy s tímto prohlášením spokojeni?
Máme z toho veskrze pozitivní dojem. My jsme doufali, že to dopadne dobře a prohlášení bude pozitivní, ale řekla bych, že co se týče protiraketové obrany, je ještě lepší, než jsme očekávali.

Pokud se podíváme na další téma summitu, jak vnímáte nepřizvání Makedonie do NATO a Gruzie a Ukrajiny do Akčního plánu členství (MAP)?
Podle mě je to napůl úspěch a napůl neúspěch. Ten výsledek pro Gruzii a Ukrajinu je velmi dobrý. Ono předem bylo jasné, že jsou země, které budou bránit udělení MAPu v tuto chvíli. Čili to, že summit udělení MAPu přesunul na schůzku ministrů zahraničí zemí NATO konanou letos v prosinci ­- tedy až po nějakém hodnocení toho, jak obě země pokročily v přípravě - to považuju za dobrý výsledek. Na druhou stranu nepřizvání Makedonie považuji za špatný výsledek a podle mě by bylo o hodně lepší, kdyby byla pozvána společně s Albánií a Chorvatskem. Je nepříjemné, že se nepodařilo najít shodu ani na nějakém kompromisním řešení, jako že by například Makedonie byla přizvána, ale skutečným členem by se stala až ve chvíli, kdy vyřeší otázku názvu. Ale tam bylo řecké veto a s tím se nedalo nic dělat.

Řekla jste, že NATO Ukrajině a Gruzii MAP udělí v prosinci, nebo se o tom bude teprve jednat?
V prosinci se bude rozhodovat, ale v podstatě ta dohoda zní, jak já jí rozumím - i když byla dojednána za zavřenými dveřmi, jen hlavami států - že ministři NATO v prosinci zhodnotí pokrok obou zemí, že nebudou říkat "ještě musíte tohle a tohle", ale že pokud se nestane něco neočekávaného, jako že jedna z těch zemí by řekla, že do MAPu nechce, tak ten MAP dostanou.

Lze už nyní říci, čím se tento summit zapíše do historie, jestli něčím?
Tenhle summit bude mít pro různé země různé významy. Pro země, které byly přizvány, je to určitě rozšiřovací summit, i když je škoda, že jen pro Chorvatsko a Albánii a nikoli i Makedonii. Pro nás je to summit, na němž bylo dosaženo našeho cíle, pokud jde o protiraketovou obranu. Pro jiné to bude summit o souhrnném přístupu k Afghánistánu, protože to jsou otázky, které se taky řešily.

Jsou ještě témata, která chce Česko během summitu řešit?
Tak ty zásadní věci pro nás byly rozhodnuty včera. Jinak velmi zajímavé bude dnešní zasedání rady NATO – Rusko. Všichni očekáváme, s čím přijde prezident Putin, jestli to bude pozitivní vystoupení, jak bychom si přáli, či jestli bude konfrontační, jak už nám několikrát předvedl.

Čtěte také:
Speciální příloha Summit NATO 2008