Náměstek zástupce generálního tajemníka NATO Jamie Shea je přesvědčen, že Severoatlantická aliance do Irák v nějaké roli rozhodně vstoupí. V jaké však ještě zůstává otázkou.

"Aliance má pro podobnou mírovou misi kapacity. Jakmile bude situace v Iráku zřetelnější a bude o naše služby zájem, uvidíme, jak se zapojit," konstatoval Shea na workshopu, který zorganizovalo Informační centrum o NATO.

Členské země aliance daly jasně najevo, že o možné účasti NATO v poválečném Iráku chtějí nadále hovořit. "Můžeme prakticky kamkoliv, panuje obecný souhlas s tím, že potencionální účast aliance v Iráku je v souladu s novou úlohou aliance," dodal Shea.

S tím souhlasí i náměstek ministra zahraničí pro bezpečnostní politiku Alexandr Vondra. Určité pochybnosti má o vojenské kapacitě NATO. "Pokud však dokážeme alianční síly transformovat na rychlé, účinné a schopné působit kdekoliv na světě, pak nemáme problém," prohlásil Vondra. Dodal, že k tomu se již aliance rozhodla na pražském summitu loni v listopadu.

Bývalý ministr zahraničí České republiky Jaroslav Šedivý míní, že nyní, když režim Saddáma Husajna v Iráku definitivně poražen, spojenci musí pokračovat v eliminaci hrozby terorismu a to je úkol i pro alianci.

NATO může pomoci ke stabilitě
Adam Bugajski z Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky připomněl, že NATO má s udržováním stability a bezpečnosti bohaté zkušenosti, především na Balkáně v operacích KFOR a SFOR. "Aliance několikrát demonstrovala, že takové mise umí. V případě Balkánu má nejen vojenské úspěchy, ale vojáci mírových sil se podílí na celkové obnově oblasti," uvedl.

Zcela nový obzor působnosti se alianci podle něj rozevřel při působení v Afghánistánu v rámci mise ISAF, jejíž velení by mělo NATO v brzké době převzít. "V souladu se svou transformací je právě Afghánistán příkladem možné role, jakou by aliance měla v 21. století mít," řekl.

Jak upozornil zástupce náčelníka generálního štábu české armády Emil Pupiš, právě angažovanost v Afghánistánu dává alianci jasné signály, jakým způsobem  musí přizpůsobit pro podobné mise složení i vybavení svých jednotek. "Balkán není Afghánistán či Irák. Tropická vedra i písečné bouře, to je zcela jiné prostředí. Díky Afghánistánu nebo působení českých chemiků v Kuvajtu získáváme zkušenosti, které musíme převést do praxe," nastínil.

S tím souvisí i složení jednotek, které aliance, pokud chce v budoucnu zaujmout pozici "udržovatele míru", musí významně změnit. "Je jasné, že pro mírovou misi, nejsou třeba superobrněné jednotky, ale mobilní a rychlá lehká pěchota, patřičně vyzbrojená a vybavená, aby dokázala bezpečnost v oblasti uhlídat," popsal zkušenosti Pupiš.

Mírové mise a humanitární organizace
Podle ředitele humanitární organizace Člověk v tísni Tomáše Pojara, nebude aliance v těchto oblastech schopna přispět k mírové stabilitě bez úzké spolupráce s humanitárními organizacemi.

"Slyšíme zprávy o nedostatku léků v iráckých nemocnicích. Je smutné, že léky a zdravotnický materiál v Iráku je, ale bohužel nemá se jak dostat do nemocnic. Armáda prostě musí s humanitárními organizacemi spolupracovat," konstatoval Pojar. To podle něj platí v případě Afghánistánu a Iráku jak pro koaliční americko-britské jednotky, tak pro OSN či právě alianci.

V případě Afghánistánu, kde společnost Člověk v tísní působí už od roku 2000, se podle Pojara Spojené státy dopustily chyby, když se omezily v bezpečnostních aktivitách pouze na hlavní město Kábul. "Kvůli tomu je bezpečnostní situace v zemi velmi složitá," řekl.

Podle Alexandra Vondry by však případ Iráku měl být jiný. "Irák prošel prakticky třemi válkami. Země je doslova pod drobnohledem a proto nebude nepovedeným státem, jako Afghánistán," prohlásil.

"Udržovat mír bývá někdy složitější, než jej vytvářet," komentoval Jamie Shea potíže, které se stabilitou koaliční jednotky v Afghánistánu mají. Nicméně nevyloučil, že po převzetí mise ISAF, nebude aliance prosazovat rozšíření působení na větší oblast v Afghánistánu. "

Nové úkoly aliance
Aliance má podle expertů jedinečnou šanci najít prostřednictvím misí v Iráku či Afghánistánu nový smysl své existence, kterou mnozí analytici po skončení takzvané studené války a sblížení s Ruskem zpochybňují.

Právě mírové a stabilizační mise kdekoliv na světě by podle účastníků workshopu měly být budoucností aliance, konstatoval Jamie Shea. "Aliance bude schopná vést pět i šest misí současně. Musíme ale lépe využívat prostředky, vojenské i civilní, kterými disponujeme," připomněl probíhající specializaci sil NATO.

Například podle náměstka ministra zahraničí Alexandra Vondry v současnosti neexistuje jiná organizace než NATO, která by byla schopná mise takové rozsahu zabezpečit. "Navíc po těchto dovednostech je poptávka," řekl Vondra.

Jak souhlasil ředitel společnosti Člověk v tísni Tomáš Pojar, ani OSN nemá po nesporných pochybeních v misích UNPROFOR na Balkáně schopnosti k takovým úkolů, jako ja zajištění stability oblasti po válečném konfliktu. "Systém OSN je složitý. Společenství není schopné kvůli rozporům v Radě bezpečnosti plnit důsledně a správně své záměry," řekl Pojar.

Jamie Shea hovoří o možnostech zapojení NATO v poválečném Iráku na pražském workshopu, které zorganizovalo Informační centrum o NATO.