Plán na vojenskou intervenci v Mali stagnuje

Západoafrické země přislíbily poslat 3300 vojáků na pomoc maliským vojenským složkám proti radikálům. Mali zároveň požádalo OSN o mandát na vojenskou intervenci a zpravodajskou a logistickou podporu od Spojených států a Evropy. Mise je ovšem považována za velmi komplikovanou. Západní mocnosti musí ještě odsouhlasit finanční podporu a je možné, že pomocné síly nebudou rozmístěny dříve než příští rok na podzim. Lídři západoafrických zemí zpoždění odsoudili a situaci označili za „vyjádření slabosti proti teroristům“. Spojené státy a jejich spojenci tak také ukazují neochotu zapojit se do dalšího vzdáleného konfliktu v rámci převážně muslimského národa.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poznamenal, že „základní otázky typu jak by jednotky byly vedeny, udržovány, trénovány, vybavovány a financovány, zůstaly nezodpovězeny“. Také diplomaté upozorňují, že maliská armáda není připravena vést ofenzívu proti dobře vybaveným radikálům, a to ani s vnější pomocí.

Velitel amerických sil v Africe generál Carter Ham, jehož lidé by nejspíše byli požádání o pomoc, prohlásil: „Nevím, jak jinak popsat severní Mali než jako bezpečný přístav pro al-Káidu v islámském Maghrebu.“ Dále ale také řekl, že vojenská intervence by v této chvíli byla neúspěšná a zbrzdila by protiteroristické snahy. V případě nouze budou do země vysláni vojáci z Nigérie, Nigeru a Mauritánie, kde americké síly pomáhají trénovat tamní jednotky.

Někteří odborníci se naopak domnívají, že řešení maliských politických sporů bude trvat příliš dlouho a pouze rychlý vojenský zásah může zastavit porušování lidských práv a obnovit územní celistvost země.

Kam dál?
Německo podporuje intervenci v Mali, zbraně na pomoc ale nepošle (24.10. 2012)
Mali požádalo o vojenskou intervenci na severu země (6.9. 2012)

Zdroj: Los Angeles Times (USA)

---

Německá vláda schválila vyslání Patriotů do Turecka

Německá vláda schválila vyslání raket Patriot a až 400 vojáků do Turecka, aby tak pomohla zabránit šíření syrské občanské války. Rozhodnutí přišlo poté, co ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance odsouhlasili tureckou žádost o dané rakety. Podle německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho bude spolkový parlament o rozhodnutí hlasovat 12. – 14. prosince.

Spolu s Německem, i Nizozemí a Spojené státy naznačily, že jsou ochotny technologie poskytnout. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že „Sýrie vlastní rakety. Také víme, že mají chemické zbraně, ty také musí být zahrnuty v našich výpočtech. To je také důvod, proč je důležité zajistit účinnou obranu a ochranu našeho tureckého spojence.“

Kam dál?
NATO: Poskytnutí protiraketové obrany Turecku není předstupněm pro intervenci (5.12. 2012)

Zdroj: CNN (USA)

---

NATO: V afghánské bezpečnosti jsme dosáhli výrazného pokroku

Severoatlantická aliance dosáhla v Afghánistánu výrazných bezpečnostních úspěchů, oznámilo NATO na základě zprávy od velitele alianční operace v Afghánistánu. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena předložené statistiky jasně ukazují, že současná strategie je na dobré cestě k předání zodpovědnosti za bezpečnost v roce 2014. Podle samotného šéfa sil NATO v Afghánistánu generála Johna Allena došlo k výraznému omezení násilí z afghánské strany v místech, kde již proběhlo předání zodpovědnosti afghánským složkám. „To dokazuje, že postupujeme správně,“ nechal se slyšet Rasmussen.
 
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton zopakovala, že USA jsou připraveny poskytnout pomoc Afghánistánu i nadále a zdůraznila, že nedílnou součástí pomoci musí být i politická dohoda mezi samotnými Afghánci. Ministryně také pochválila Alianci za výrazný pokrok za poslední čtyři roky, včetně lepší situace v Afghánistánu. Dále dala najevo, že NATO je v současné chvíli potřebnější než kdy dřív.

Kam dál?
Podle Obamy i Romneyho dochází v Afghánistánu k pokroku (23.10. 2012)
Rasmussen: Stahování z Afghánistánu může být urychleno (2.10. 2012)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

NATO není ochotné snížit své arzenály v Evropě

Poslední jednání Rady NATO-Rusko nepřineslo žádný pokrok ohledně problematiky konvenčních sil v Evropě a žádný kompromis ani není v dohlednu.

V roce 1999 vznikla tzv. smlouva CFET (smlouva o konvenčních silách v Evropě), která nastavuje kvóty pro rozmístění vojáků v Evropě. Tuto smlouvu ovšem podepsalo pouze Rusko, Bělorusko, Ukrajina a Kazachstán. Členské státy Aliance se zdráhají dohodu podepsat s tím, že Rusko nejdříve musí stáhnout své vojáky z Podněsteří, Jižní Osetie a Abcházie.

Ruský vyslanec při NATO Alexandr Gruško v roce 2007 navrhl, aby rozhovory na toto téma začaly od nuly. Podle předsedy Rady podpory pro ruské ministerstvo obrany Igora Koročenka NATO neustoupí a „bude nadále oddalovat rozhovory, neboť má nyní strategickou výhodu se svými vojáky rozmístěnými podél západní a jižní ruské hranice“.

Zdroj: Turkish Weekly (Turecko)

---

Karzáí: USA a NATO stojí za nejistotou v Afghánistánu

Afghánský prezident Hamíd Karzáí v rozhovoru pro NBC ostře kritizoval Spojené státy a Severoatlantickou alianci a přičítal jim vinu za rostoucí nejistotu v jeho zemi. „Část nejistoty přichází ze struktur, které Američané spolu s NATO v Afghánistánu vytvořili,“ řekl. Zároveň ale přiznal, že velká část násilí v zemi byla způsobena povstaleckými skupinami. Karzáí dále také oznámil, že by s USA nepodepsal žádnou další bezpečnostní smlouvu, dokud Spojené státy nepředají stovky vězňů afghánským úřadům.
Afghánský prezident již dříve kritizoval USA za noční útoky a ztráty na civilních životech. V Bílém domě mu to ve srovnání s dobou prezidentování George W. Bushe výrazně ubralo na oblíbenosti.

Kam dál?
Karzáí by měl Západu děkovat, odmítl Panetta kritiku afghánského prezidenta (8.10. 2012)
Karzáí opět kritizoval mezinárodní společenství (5.1. 2012)

Zdroj: NBC News (USA)