natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Může Francie legálně zastavit dodání Mistralů Rusku a může novým kupcem být NATO?

    24. listopadu 2014  9:42
    Jakub Kufčák, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
    Termín dodání první hotové lodi pojmenované Vladivostok do Ruska je již po několikáté odložen. Loď kotvící v Saint-Nazaire na severozápadě Francie sice v pátek 14.11., kdy mělo dojít k oficiální předávací ceremonii, na několik hodin změnila v mezinárodním lodním sledovacím systému vlajku z francouzské na ruskou, v sobotu již však měla zpět francouzskou.  

    Francouzská výsadková loď třídy Mistral. | foto: NATO Allied Command Operations

    Zatím není jasné, zda šlo o chybu na francouzské straně či úmyslnou provokaci ze strany ruských hackerů. Z Ruska však zaznělo varování prezidentu Hollandovi, že pokud bude se svým rozhodnutím otálet déle než do konce listopadu, začne Rusko podnikat právní kroky.

    Dodání vlastně nic nebrání...

    Zastánci prodeje Mistralů Rusku se často zaklínají argumentem, že zrušení smlouvy by znamenalo značné peněžní penále a návrat sumy, kterou již Rusko za první loď zaplatilo. Také je pravda, jak Žalimas upozorňuje, že společná pozice Evropské unie v oblasti SZBP není právně závazná, neboť se nelze při jejím nedodržování, které předepisuje článku 29 Smlouvy o Evropské unii, odvolat k Soudnímu dvoru Evropské unie.

    Osud tohoto kontroverzního obchodu na dvě vrtulníkové výsadkové a velitelské lodě za celkem 1,2 bilionu eur závisí, dle Hollandova vyjádření na summitu G20, na zhodnocení národního zájmu Francie a aktuální mezinárodní situaci – v minulosti francouzský prezident zdůrazňoval jako podmínku dodání udržení příměří na východě Ukrajiny. V současné situaci by totiž postup Francie jednoznačně odporoval hned několika kritériím společné pozice Rady EU pro vývoz zbraní z roku 2008 (Common Position 2008/944/CFSP, podrobněji například M. Samus na natoaktual.cz nebo Žalimas).

    Prodej Mistralů dokonale ilustruje nevýhody závislosti evropského obranného průmyslu na vývozu do nedemokratických zemí v důsledku klesající evropské poptávky kvůli škrtům ve vojenských rozpočtech. V případě Mistralů se ale nabízí alternativní řešení - objevily se hlasy, že by tyto plavidla měla převzít EU, Kanada či dokonce Japonsko. Nejvýhodnější sic bezprecedentní by ale byla společná koupě a provozování těchto lodí Severoatlantickou aliancí, jak navrhuje např. bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, gen. Stavridis nebo americký analytik Jeff Lightfoot.

    Možnosti zrušení smlouvy s Ruskem

    Zastánci prodeje Mistralů Rusku se často zaklínají argumentem, že zrušení smlouvy by znamenalo značné peněžní penále a návrat sumy, kterou již Rusko za první loď zaplatilo. Také je pravda, jak Žalimas upozorňuje, že společná pozice Evropské unie v oblasti SZBP není právně závazná, neboť se nelze při jejím nedodržování, které předepisuje článku 29 Smlouvy o Evropské unii, odvolat k Soudnímu dvoru Evropské unie.

    Související texty na natoaktual.cz:

    Zatímco návrat části již Ruskem zaplacené je při nedodržení kontraktu téměř jistý, penále by se zřejmě mohla Francie vyhnout, pokud by smlouvu zrušila pomocí klauzule force majeure (doslova vyšší moc), kterou smlouva na Mistraly dle Andrijauskaite má a která se může vztahovat na případy jako je válka, ozbrojený konflikt nebo jejich vážná hrozba. Nejjistějším způsobem pro aplikaci této klauzule by však bylo zahrnutí Mistralů do sankčního režimu EU, ze kterého jsou v současné době kontrakty podepsané před 1. srpnem vyňaty.

    V praxi by loděnice DCNS, které Mistraly vyrábí, odstoupily od smlouvy na základě neudělení povolení francouzskou vládou a následovala by mezinárodní arbitráž (podrobněji o podobných případech zde). Část sumy, kterou by Francie, jako majoritní vlastník DCNS, pravděpodobně musela Rusku vrátit, by uhradilo pojištění transakce u francouzské exportní úvěrové agentury Coface a hlavním problémem by bylo nalezení nového kupce.

    NATO jako nový kupec?

    Potenciální koupě těchto dvou lodí aliancí ovšem vyvolává dvě zásadní otázky. Jak financovat jejich koupi a jak samotné užívání - tedy konkrétní mechanismus rozdělení nákladů mezi spojenci.

    Příležitost pro Německo?

    Očividné je, že největší finanční zátěž by po USA neslo hlavně Německo, pro které by ale tento projekt mohl být příležitostí, jak posílit svou roli v alianci a částečně vykompenzovat relativně nižší výdaje na obranu za situace kdy lze těžko očekávat navýšení německých výdajů ve smyslu slibů vtělených do deklarace waleského summitu.

    Zatímco při dělení nákladů na koupi lze použít relativní velikost HDP států NATO, což by znamenalo také finanční příspěvek států střední a východní Evropy, které se prodeje Mistralů Rusku nejvíce obávají, rozdělení jejich případných provozních nákladů vyžaduje větší kreativitu a souviselo by s jejich operačním určením. Zatím nejpropracovanější nápad v tomto směru přinesl německý analytik Felix Seidler, který navrhuje, aby po jedné lodi dostaly Stálé námořní skupiny NATO 1 a 2, které jako námořní součásti sil rychlé reakce NATO operují v oblasti Atlantiku (Mistraly vyrobené speciálně pro arktické podmínky by značně posílily schopnosti Aliance v těchto podmínkách), respektive Středomoří.

    Na operačních nákladech a personálu by se pak podílely země, které v těchto oblastech mají zřejmé národní zájmy – zatímco v prvním případě by se jednalo o USA, Německo, VB, Kanadu, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Polsko a Baltské státy, ve druhém o USA, Německo, Francii, Itálii, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Turecko, Rumunsko a Bulharsko. Celkem by, dle Seidlera, evropští členové NATO symbolicky měli nést 51 % operačních nákladů vůči 49 % USA.

    Za úvahu také stojí možnost dlouhodobé transformace Mistralů na plavoucí operační velitelství NATO nahrazující alianční základny v italské Neapoli a anglickém Northwoodu, což by náklady na jejich pořízení rozložilo v rámci delšího časového období a revolucionizovalo námořní operační strukturu NATO – jak upozorňují Sale a Bilyana Lilly.

    Přečtěte si další text Jakuba Kufčáka pro natoaktual.cz:

    Očividné je, že největší finanční zátěž by po USA neslo hlavně Německo, pro které by ale tento projekt mohl být příležitostí, jak posílit svou roli v Alianci a částečně vykompenzovat relativně nižší výdaje na obranu za situace, kdy lze těžko očekávat navýšení německých výdajů ve smyslu slibů vtělených do deklarace waleského summitu.

    Takto koncipované včlenění Mistralů do struktury NATO by nejenže bylo silným signálem Rusku, ale především by prospělo samotné Alianci v naplňování jejích klíčových úloh a rozhodným způsobem posílilo schopnosti a možnosti Sil rychlé reakce NATO směrem k oběma zmíněným strategickým oblastem v době, kdy jsou charakteristické vysokou mírou nejistoty.

    Jakub Kufčák
    autor je spolupracovníkem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media