„Bráníme Gotland. Každý den. Kdyby padl do cizích rukou, nepřítel by snadno ochromil námořní i leteckou dopravu v celé oblasti Baltského moře,“ říká plukovník Magnus Frykvall.
Pod svým velením má na ostrově zatím asi 700 vojáků. Profesionálů i dobrovolníků – gardistů. V příštích letech má zdejší znovu budovaný 18. gotlandský pluk čítat několik tisíc vojáků. K tomu tanky, obrněnce a systémy protivzdušné obrany. Přesnější počty ale švédští obránci tají.
Důvod je prostý – ruská hrozba u „okna do světa“, jak pobřeží Baltského moře pojmenoval car Petr Veliký, který kvůli jeho kontrole právě se Švédy kdysi úporně válčil. Ze silně militarizované ruské Kaliningradské exklávy je to asi 280 kilometrů, tedy v dosahu ruských raket i protivzdušných systémů.
A detailní vojenské analýzy ukázaly, že pokud by si čistě hypoteticky chtěla Moskva ostrov „vypůjčit“, švédské ozbrojené síly by v dlouhodobém horizontu nebyly schopné území uhájit. Obsazení ostrova by kvůli jeho poloze prakticky znemožnilo spojencům z NATO přispěchat na pomoc pobaltských členům nebo nově Finsku v případě jejich napadení.
Švédsko na vstup do NATO zatím ještě čeká, ale intenzivně posiluje vazby na západní spojence a chystá největší zkoušku své obrany za poslední čtvrtstoletí.
Do rozsáhlého cvičení Aurora 23 se zapojí na 26 tisíc švédských vojáků a další tisíce ze zahraničí. Na zemi, na moři i ve vzduchu. Cvičení začíná už 17. dubna a potrvá až do 11. května. Scénář počítá s tím, že celé Švédsko bude simulovaně čelit rozsáhlému ozbrojenému útoku a počítá proto i s mobilizací.
A právě Gotland má být jedním z ústředních míst cvičení.
„Kdo kontroluje Gotland, kontroluje celý Balt. Pokud by zde nepřítel rozmístil vyspělé protivzdušné raketové systémy a protilodní střely, pak by bylo extrémně složité bránit a zásobovat nejen pobaltské republiky, ale i Švédsko a Finsko,“ konstatoval Mikael Segerman, který obraně ostrova zasvětil prakticky celý život a stál za znovuobnovením zdejší vojenské jednotky. Okolními vodami se plaví většina lodí s palivem do severních částí Švédska a také zhruba 90 procent importu do Finska.
Rusové tu můžou být do hodiny
Už v dobách Sovětského svazu bylo tento klíčový bod pro obranu celého Švédska a dalších zemí kolem Baltského moře při plné mobilizaci připraveno bránit až 25 tisíc švédských vojáků. Jenže pak se situace změnila a v roce 2005 švédská armáda ostrov úplně opustila. Švédsko přitom do té doby udržovalo stálou vojenskou přítomnost na ostrově takřka 200 let.
Ruská anexe Krymu v roce 2014 ale Švédům znovu otevřela oči a únorová ruská invaze na Ukrajinu pak dala opětovné militarizaci ostrova maximální dynamiku.
Zatímco koncentrování ruský sil u hranic s Ukrajinou sledoval prakticky celý svět, obránci švédského ostrova tehdy upírali zraky k ruskému Petrohradu a Kaliningradské oblasti.
Podle Segermana nebylo vůbec jasné, co přesně chtějí Rusové udělat, protože tehdy náhle vyslali dvě vyloďovací lodě do Kaliningradu a začali je nakládat vojenským materiálem včetně letadel. „Přesně víme, že když ruská loď vypluje z Petrohradu a v určitou chvíli podnikne na moři specifický manévr, za hodinu může být na pláži Gotlandu,“ pospal tehdejší události.
Válka přijde do Švédska 24. dubna. Obří cvičení Aurora počítá i s mobilizací |
A to samé platí i o ruských letadlech, která startují z Kaliningradu a letí směrem na jih. Švédové proto podle Segermana byli před rokem ve vysokém stupni pohotovosti, velmi pečlivě sledovali situaci a zvýšili vojenskou přítomnost na ostrově. „Ruské akce byly nestandardní a ukázalo se, že šlo o vojenský materiál určený k zahájení invaze na Ukrajinu,“ dodal.
Přitom hned 3. března, tedy pár dní po ruské invazi, formace čtyř ruských bojových letounů narušila krátce vzdušný prostor Švédska, když se východně od Gotlandu dostaly nad švédské území dva ruské stíhací stroje Su-27 a dva taktické bombardéry Su-24.
Vstup Švédska a Finska (4. dubna 2023) do NATO posunuje východní hranici Aliance blíže ke dvěma důležitým ruským městům: Petrohradu s důležitým mateřským přístavem Baltské flotily a k základně u Murmansku, kde zase sídlí ruská Severní flotila s jadernými ponorkami.
Posunutí hranice by prakticky umožnilo vznikl nového okruhu obrany pro celou západní Evropu, protože protivzdušné schopnosti a detekce včasného varování by mohly být umístěny blíže k ruským hranicím. A spojenci by zásadním způsobem mohli kontrolovat prakticky celý Balt.
Armáda je největším zaměstnavatelem
Švédská armáda je momentálně na ostrově největším zaměstnavatelem. Jinak je ovšem prakticky vše podřízeno turistům. Jde totiž doslova o letní turistickou superdestinaci, kam řada Švédů odjíždí na letní byt a kam každoročně zamíří na 2 miliony turistů. Nádherná příroda, písčité pláže, ikonické vápencové útesy i pozůstatky prastarých vikingských osad.
Kromě toho je ostrov spojený s legendární dětskou hrdinkou Pipi Dlouhou punčochou od Astrid Lindgrenové. Celosvětově proslulá literární postava našla domov právě na Gotlandu. Během natáčení stejnojmenného televizního seriálu se kulisami pro vilu Vilekulu stal dům ve městečku Vibble.
Gotland island commands the southern Baltic Sea
That is why the Swedish Armed Forces @Forsvarsmakten exercise with #NATO Allies to keep it safe and secure https://t.co/Ky98Ihxxkb
Gotland je největší švédský ostrov a také největší ostrov v Baltském moři . Na 175 kilometrů dlouhý a až 50 kilometrů široký a žije zde asi 57 tisíc obyvatel, z toho polovina v hlavním přístavním městě Visby s mezinárodním letištěm. Mimochodem ze Stockholmu je to letecky jen 40 minut a pravidelných letů je deset denně.
„Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině usilovně pracujeme na zvýšení našich schopností. A to jak mechanizovaného bojového praporu, tak tankového vojska,“ konstatoval Magnus Frykvall.
Na základně letos v únoru odstartovaly nové intenzivní stavební práce, po jejichž skončení mají na základně vzniknout ubytovací kapacity a zázemí pro další stovky vojáků. Profesionálů, branců, ale i dobrovolníků-gardistů, jejichž počet se neustále zvyšuje.
„Preferujeme samozřejmě gardisty lokální, znají nejlépe ostrov, každé místo, každé zákoutí, při obraně ostrova budou mít proti případnému nepříteli maximální výhodu a na místě jsou prakticky do hodiny,“ konstatoval Tomas Ängshammar z velení gotlandského pluku.
To je případ i dvacetiletého gotlandského rodáka Carla Jonssona. Více jak přes rokem v rámci povinné vojenské služby dokončil základní výcvik v Uppsale na pevnině a rozhodl se, že v armádě zůstane. Místo dostal loni v létě právě na Gotlandu. „Chci posílit naši obranu. Chci k tomu pomoci svým dílem. Je otřesné, co se děje civilistům na Ukrajině. Chci zajistit, aby se něco podobného nemohlo stát mé rodině,“ vysvětlil Carl.
Službu vlasti podle svých slov považuje za důležitou a rodina je na něj hrdá. Život na ostrově by prý nevyměnil. „Léto je jedna velká zábava, jsou zde tisíce turistů, nádherné výlety, spousty akcí. V zimě to sice není až tak přívětivé, žijeme obklopeni mořem, ale jinak je to nejlepší místo na světě,“ podotkl.
Věří, že Gotland i v budoucnu zůstane takový, jako dnes. Na otázku, zda je přesvědčený, že je připravený ostrov bránit, odpovídá bez váhání: „Rozhodně! Máme velmi dobře připravenou armádu, dobré vybavení a tento ostrov je obzvlášť dobře situovaný“.
Ostrov důmyslně střeží tuny železa
Zhruba desetimilionové Švédsko nyní udržuje armádu o síle přibližně 24 tisíc profesionálních vojáků a 11 tisíc záložníků. K tomu je nutné připočíst 24 tisíc příslušníků domácí stráže či „národní gardy“ a také momentálně 5 200 branců. Jejich počet se má do roku 2024 zvýšit na 8 tisíc.
I dag avslutas övningen Tule som är den största övningen som genomförts på Gotland sedan återetableringen av Gotlands regemente 2018.
– Övningen har genomförts med mycket lyckat resultat. Det här är början på vår förmågetillväxt som nu fortsätter in i framtiden, säger överste Magnus Frykvall, chef för Gotlands regemente.
Här kan du läsa mer om övningen: https://bit.ly/3HjRUys
Země po dlouhé dekády aplikuje koncept takzvané „totální obrany“, který se v případě konfliktu významně spoléhá právě na gardu, na mobilizaci záloh a hlavně civilní sektor. Kvůli ruské agresivní politice posledních let Švédsko nedávno své plány přehodnotilo a nová strategie počítá s tím, že se počet vojáků v plně mobilizované válečné organizaci zvýší ze současných zhruba 60 tisíc o celou polovinu na 90 tisíc.
Hlavní cíl Stockholm deklaruje jasně: v případě napadení má armáda vydržet alespoň tři měsíce intenzivního boje do chvíle, než přispěchají na pomoc spojenci.
Na samotném ostrově mají Švédové velice důmyslný a propracovaný systém obrany, do něhož jsou začleněny nejen tanky Leopard 2, ale především pásové obrněnce CV90, které chce pro armádu pořídit také české ministerstvo obrany.
Řídil jsem nový obrněnec pro armádu. Švédský CV90 padne do ruky za minutu |
Tady však používají i speciální verzi pro protivzdušnou obranu s citlivými senzory a digitálním systémem včasného varování. Jde o velice účinný prostředek nejen proti vzdušným cílům.
Případný nepřátelský výsadek na ostrov by mohl probíhat kombinací ze vzduchu nebo po moři. Radary nainstalované na obrněnce CV90 však obráncům dávají velmi podrobný přehled o celém okolí. V kombinaci se 40 mm automatickým kanónem pak jde pro každého vetřelce o smrtící překážku.
„Naše verze má plně digitalizovaný management bojiště a samozřejmě programovatelnou munici. Můžeme pálit jednotlivě nebo salvami, které mají různé detonační vzory,“ popsal Hakan Darvall z velení pluku. Kombinace rychlosti a mobility CV90 společně s velkou palebnou silou tanků Leopard pak podle něj tvoří dokonalé spojení, které dokáže ochránit ostrov i před bitevními vrtulníky.
Jediný obrněnec s radarem rázem z dalších dvaceti jiných vytvoří celou síť protivzdušných systémů. „Pokud jeden takový umístíte na správné místo k letišti, tak ochráníte celé letiště. Nikdo na něm bez vašeho svolení nepřistane. Vlastně může, ale bude to velmi tvrdé přistání,“ konstatoval Mikael Segerman, který je zástupcem velitele 181. obrněného praporu, tedy hlavního manévrového prvku gotlandské obrany.
„Chytrými manévry a rozmístěním dokážeme zabránit přistání i výsadku nepřátel, stačí 25 obrněnců na linii 100 kilometrů. Je to jako lov kachen,“ dodal. Počty obrněnců, tanků i minometů či dělostřeleckých a dalších speciálních systémů však obránci z pochopitelných důvodů úzkostlivě tají.
Jen tak mimochodem zde švédské námořnictvo pravidelně na cvičení vysílá svou speciální robotickou jednotku, která dokáže s pomocí dálkově ovládaných útočných miniplavidel útočit na nepřátelské lodě na velké vzdálenosti.
tisknout