natoaktual.cz

Vycvičíme 30 tisíc ukrajinských vojáků, slíbily státy EU včetně Česka

9. března 2023  8:23
Státy Evropské unie chtějí zdvojnásobit počet vycvičených ukrajinských vojáků až na 30 tisíc do konce roku 2023. Vyplývá to ze středeční neformální schůzky ministrů obrany unie ve švédském Stockholmu. Česko plánuje do konce roku vycvičit asi 4 tisíce ukrajinských vojáků a vyslalo týmy instruktorů také do Polska.  

Výcvik ukrajinských obránců v Británii | foto: mod.uk

„V našem odhodlání vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků do konce letošního roku nepolevujeme,“ potvrdila česká ministryně obrany Jana Černochová. Ve vojenském prostoru Libavá už od loňska prošly výcvikem přes tisíc ukrajinských vojáků.

Podle Černochové dělá Česká republika maximum pro to, aby přispěla ke splnění stanovených ambic. Ty chtějí státy EU zdvojnásobit. Podle původního plánu mělo v rámci unijní mise EUMAM do konce příštího roku projít výcvikem v zahraničí na 15 tisíc Ukrajinců. Nyní to má být až 30 tisíc do konce letošního roku. Umožňuje to přístup spojenců a hladký průběh, kdy od listopadu prošlo výcvikem již několik tisíc ukrajinských obránců.

„Kromě vševojskového a specializovaného výcviku do úrovně prapor na našem území již také vyjely mobilní týmy našich instruktorů do Polska,“ konstatovala Černochová.

Další pomoc Ukrajině proti ruské agresi byla hlavním tématem schůzky ministrů. Ti diskutovali také o možnosti společného pořizování munice pro Ukrajinu a urychlení produkce a dodávek. Umožnit to má takzvaný Evropský mírový nástroj.

„Ukrajina se brání díky obrovské morální síle svých obyvatel, ale také díky materiální podpoře Západu. Naše podpora Ukrajině musí zintenzivnit tak, aby se země byla schopna nejen bránit, ale aby mohla získat zpět všechna okupovaná území,“ uvedla Černochová.

Součástí jednání byla i diskuze o podpoře Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině. Podpořit i personálně chce iniciativu rovněž česká republika vysláním vojenských policistů s vybavením. Zapojili by se do vyšetřování v centrále soudu v nizozemském Haagu nebo přímo na Ukrajině.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga, který se schůzky rovněž účastnil, se válka na Ukrajině stala opotřebovávací válkou. „Je to bitva logistiky. Jde o to, dostat zásoby, munici, palivo do první linie k vojákům,“ prohlásil.

Stoltenberg varoval, že by Západ by v žádném případě neměl Rusko podceňovat. Připomněl, že například zuřivé boje v Bachmutu ukazují na Ruskou taktiku nahrazovat kvalitu kvantitou. „Utrpěli velké ztráty, ale zároveň nemůžeme vyloučit, že Bachmut může v příštích dnech nakonec padnout. Ale je důležité zdůraznit, že to nemusí nutně odrážet nějaký zlomový bod války,“ řekl.

Spojenci proto už od loňského podzimu zintenzivnili spolupráci s obranným průmyslem o navýšení výroby munice zbraňových systémů nejen dopomoc Ukrajině, ale také pro doplnění vlastních zásob. „Současná míra spotřeby ve srovnání se současnou výrobou munice není udržitelná. Proto musíme navýšit výrobu,“ konstatoval.

Připomněl, že mezi spojenci NATO již fungují společné projekty, které mají zajistit přísun více munice pro dělostřelectvo, pro systémy protivzdušné obrany a také lepší infrastrukturu pro skladování.

„Musíme zajistit, aby Ukrajina dostala munici, kterou potřebuje, aby se mohla bránit válečné agresi Ruska. A potřebujeme doplnit naše vlastní zásoby, protože naše podpora Ukrajině doposud pocházela hlavně z vyčerpávání zásob NATO. Z dlouhodobého hlediska to samozřejmě není udržitelné,“ dodal.

Za rok poskytly státy Aliance Kyjevu vojenskou, finanční a ekonomickou pomoc v hodnotě zhruba 150 miliard eur, z toho přes 65 miliard eur představují dodávky zbraní, munice a dalšího vojenského vybavení.

inc
zpět na článek