natoaktual.cz

Na obranu půjdou minimálně 2 procenta HDP, nařídí nový zákon schválený vládou

4. ledna 2023  16:52
Vláda ve středu schválila návrh zákona, který má garantovat, že na obranu země půjdou povinně každý rok minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Po jednání kabinetu to oznámil premiér Fiala s tím, že krok zajistí stabilní financování armády. Zároveň chce vláda zjednodušit financování velkých strategických nákupů pro modernizaci armády.  

Cvičení českého uskupení pro Síly velmi rychlé reakce NATO na Libavé. Jádro tvoří 71. mechanizovaný prapor z Hranic vyzbrojený dosluhujícími obrněnci BVP-2, které chce armáda nahradit. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

„Bezpečnost, obrana České republiky jsou dlouhodobými vládními prioritami a samozřejmě, že v době, kdy Rusko rozpoutalo válku a vede agresi na Ukrajině, se jen potvrzuje a zdůrazňuje, jak významné téma obrana a bezpečnost jsou,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády.

Ta posílá do Parlamentu ČR dva návrhy, které mají v horizontu několika let zásadně zlepšit obranyschopnost České republiky. V první řadě jde o dosud nevídaný zákon o financování obrany, který má garantovat, že na obranu bude česko každoročně povinně dávat dvě procenta HDP.

Zákon tím zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně.

V praxi bude nová legislativa fungovat tak, že vláda bude v návrhu rozpočtu muset na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně dvěma procentům HDP, podobně jako je tomu u jiných povinných výdajů.

Takto navržený rozpočet předloží sněmovně, přičemž poslanci se budou muset při projednávání rozpočtu také řídit příslušným zákonem a výdaje na obranu zachovat minimálně ve výši dvou procent HDP. Podle premiéra tím vláda splnila další bod programového prohlášení.

„Bezpečnost není zadarmo. Po letech, kdy byla obrana pro předchozí vlády na vedlejší koleji, válka na Ukrajině potvrdila, že je naprosto nezbytná urychlená modernizace armády a nelze ji odkládat. Přicházíme s plánem, jak zrychlit modernizaci armády a zajistit její dlouhodobé financování,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Obrana NATO bude drahá. Česko zaostává, ale Fiala slíbil spojencům nápravu

Letošní obranný rozpočet počítá s částkou přes 111 miliard korun, což představuje jen zhruba 1,51 procenta HDP. Česko se ovšem, stejně jako ostatní spojenci z NATO, zavázalo zvýšit výdaje obranu právě na dvě procenta nejpozději do roku 2025.

„Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,“ uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Podle Černochové jsou takové investice do obranyschopnosti doslova životně důležité. „Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Proto je nutné, aby členské státy Aliance svůj závazek ke společné obraně plnily,“ připomněla.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje zakotvení takového pravidla v právním řádu za stvrzení závazku. „Zároveň tím vytváříme základ pro plynulé financování strategických projektů armády a umožňujeme snazší plánování výdajů na obranu státu i za hranicí střednědobých výhledů,“ podotkl.

Stabilní financování strategických nákupů

Zásadním způsobem se také mají změnit pravidla pro financování velkých strategických projektů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun. O těchto projektech bude rozhodovat vláda.

Změna oproti dosavadní praxi bude spočívat v tom, že resort obrany bude mít každoročně sumu na strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji používat na jednotlivé projekty. Nevyčerpané zdroje pak bude možné převádět do dalších let.

Pomoc Ukrajině i nová technika. Černochová bilancovala první rok na obraně

Obrana si od toho slibuje zajištění stabilního financování, stabilitu projektů jako takových, nižší administrativní zátěž. Dohled vlády má pak zajistit potřebnou veřejnou kontrolu a transparentnost.

Nová legislativa také umožní detailněji identifikovat obranné výdaje i u jiných resortů a zahrnout je do zmiňovaných dvou procent. Ministerstvo obrany už mapuje projekty v jiných resortech, které naplňují definici obranných výdajů, ale pro jejich zahrnutí do obranných výdajů dosud chybí jasný legislativní podklad.

Jakmile začnou nová pravidla platit, budou resorty muset reportovat ministerstvu obrany své obranné výdaje tři roky dopředu a to je zahrne do obranného rozpočtu.

Druhým návrhem, který vláda schválila, je takzvaný změnový zákon, který významně upravuje dosavadní brannou legislativu. Tedy branný zákon, zákon o službě vojáků v záloze, zákon o ozbrojených silách České republiky, zákon o zajišťování obrany České republiky, ale také zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

Obrana získá přístup k údajům

Ministerstvu obrany má navržená změna zákonů v oblasti obrany například umožnit shromažďovat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, i mimo dobu ohrožení státu či válečný stav. Podle ministerstva to zajistí lepší přípravu na kritické situace.

Ministerstvo obrany proto bude moci využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště nebo data narození půjde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly užitečné - například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě. Ministerstvo obrany bude mít současně možnost tato data pravidelně aktualizovat.

Dnes je situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohou být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což může být pozdě.

Vláda tak podle Fialy reaguje na změnu bezpečnostní situace v Evropě po ruském vpádu na Ukrajinu, ale také na nárůst hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států NATO a EU, nových metodách vedení hybridní a kybernetické války.

„Musíme zvýšit připravenost státu k obraně již v době, kdy ještě není stav ohrožení státu nebo válečný stav, ale my už musíme mít schopnost reagovat,“ řekl premiér.

Služba má být atraktivnější

Zákon proto například zvyšuje atraktivitu působení v Aktivní záloze, řeší například problematiku vojenských vlaků nebo zákaz letu bezpilotních letadel nad objekty důležitými pro obranu státu. Za důležitou označil Fiala také digitalizaci obranné agendy.

Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut takzvaného dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu.

Připravme se na válku proti vyspělému protivníkovi, vyzval náčelník štábu Řehka

„Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,“ vysvětlila Černochová.

Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace.

O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ze čtyř možností, jak se zapojit do obranyschopnosti státu, bude dobrovolné předurčení tou nejméně zatěžující.

Zatraktivnění služby v Aktivní záloze chce vláda mimo jiné dosáhnout zvláštním stabilizačním příspěvkem 24 tisíc ročně pro současné záložáky. Nově příchozím záložníkům chce stejnou částku dávat jako náborový příspěvek.

inc natoaktual.cz
zpět na článek