natoaktual.cz

Česko chce na posílenou obranu východní hranice NATO vyslat až 1200 vojáků

28. července 2022  8:16
Vláda ve středu schválila návrh mandátu na působení české armády v zahraničních operacích na další dva roky. Počítá také s tím, že Česká republika bude moci kvůli odstrašení Ruska na východní hranici NATO vyslat až 1 200 vojáků. Mandát musí ještě schválit obě komory parlamentu.  

Čeští vojáci v zahraniční misi. Ilustrační snímek | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„Jasnou prioritou je posílení východní hranice NATO, pro které vyčleníme až 1 200 osob. Členství v Alianci a bezpečnostní situaci bereme vážně a chceme být spolehlivými spojenci,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Aktuální mandát pro působení v zahraničních operacích vyprší 31. prosince 2022. Návrh nového mandátu pro další dva roky vychází podle ministerstva obrany ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině.

Dosud na východní křídlo Aliance Česká republika vysílá vojáky do Litvy a v Lotyšska a od dubna také velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku, čímž výrazně navyšuje dosavadní příspěvek.

Právě na Slovensko může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá s až 290 vojáky. Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou vzdušného prostoru trojlístku pobaltských republik.

Nově ministerstvo navrhlo, aby čeští vojáci chránili českou ambasádu na Ukrajině. Ochranný tým by měl mít do 20 osob. Podobně v minulosti čeští vojáci chránili velvyslanectví v afghánském Kábulu.

Ostatní zahraniční operace by podle vlády měly většinou pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o misi KFOR v Kosovu, operaci EU Irini ve Středomoří/Itálii, misi MFO na Sinaji, misi OSN MINUSMA v Mali a UNDOF na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde vláda schválila mírné navýšení vojenské přítomnosti v operaci EU Althea.

Celkem vláda navrhla, aby v misích v roce 2023 i 2024 mohlo celkem působit až 1 362 českých vojáků.

Předkládaný návrh ovšem zatím nepočítá s působením českých vojáků v Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali, protože o budoucnosti těchto misí se v tuto chvíli v Evropské unii diskutuje. Jasněji by mělo být na podzim, kdy ministryně předloží případně vládě a parlamentu samostatný návrh.

Rovněž vyčlenění jednotek pro Síly rychlé reakce NATO, bojové uskupení EU nebo mírové operace OSN chce ministerstvo obrany řešit samostatným mandátem v případě jejich aktivace.

Předpokládá se, že působení českých vojáků v zahraničních misích v roce 2023 by mělo stát přibližně 1,43 miliardy korun. Odhad pro rok 2024 pak činí zhruba 1,46 miliardy.

Součástí schváleného návrhu byl také pobyt ozbrojených sil států NATO na území České republiky v případě potřeby. Takovou možnou krátkodobou spojeneckou přítomnost na území ČR navrhla ministryně Černochová zastropovat na počet maximálně 800 osob.

natoaktual.cz
zpět na článek