natoaktual.cz

Návrat studené války? NATO přepíná do módu možné konfrontace s Ruskem

4. července 2022  12:46
Na 300 tisíc vojáků ve vysoké pohotovosti připravených přispěchat neprodleně na pomoc napadené členské zemi. A další statisíce jako posily. Ruská invaze na Ukrajinu donutila spojence z NATO se vrátit k obrannému modelu, který velmi připomíná doby studené války se Sovětským svazem. Vyžádá si splnění slibů členských zemí a konkrétně od Čechů vybudování těžké bojové brigády.  

Hromadný seskok amerických, polských, nizozemských a rumunských výsadkářů v rumunském Bobocu během cvičení Defender Europe 21 | foto: DVIDS

Rusko je znovu hlavní hrozbou pro naši bezpečnost, shodli se spojenci na summitu v Madridu. Už od roku 2023 chce mít proto Aliance ve stavu vysoké pohotovosti na 300 tisíc vojáků místo dosavadních 40 tisíc.

Masivní vojenská sestava přepracovaných Sil rychlé reakce NATO, připravená přispěchat neprodleně na pomoc napadenému či ohroženému členovi, má být jasným odstrašujícím vzkazem Moskvě.

A ta jej chápe po svém. „Železná opona mezi Ruskem a Západem se už prakticky staví. Jen ať se chovají opatrně,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k opatřením, jež Aliance přijala v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

„Jde o zásadní změnu v naší obraně a odstrašování, abychom reagovali na novou bezpečnostní realitu,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenberg.

Spojenci vytvoří třístupňový systém připravenosti: 100 tisíc vojáků bude schopno přesunout se na místo konfliktu či krize do 10 dnů; dalších 200 tisíc vojáků pak může být nasazeno do boje do 30 dnů a následně 500 tisíc vojáků pak do 180 dnů.

Tyto tři úrovně se opírají o následující koncept, že bezprostředně Aliance nasadí vyčleněné taktické síly v Evropě, následovat budou operační zálohy a nakonec by NATO využilo takzvané strategické zálohy v podobě amerických a kanadských sil z druhé strany Atlantiku.

Cíl je jasný: maximálně zvýšit počet vojáků, kteří jsou připraveni k boji a ve vyšší pohotovosti, což znamená, že jsou schopni rychle vyrazit na obranu aliančních hranic v případě konfliktu v Evropě. Tyto síly již v rámci NATO existují, ale potřebují více investic, výcviku a vybavení, aby požadavek na rychlé nasazení splnily.

Definitivní návrat ke kořenům

„Navýšení sil rychlé reakce ze současných 40 tisíc na 300 tisíc vojáků v pohotovosti, o němž lídři států rozhodli v Madridu, je již velká síla na to, aby odradila každého, kdo má agresivní úmysly ve vztahu ke státům NATO,“ uvedl bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Nový obranný model připomíná způsob, jakým byly síly NATO organizovány během studené války se Sovětským svazem. Tehdy byly konkrétní spojenecké země pověřeny obranou určitých úseků hranice mezi západním a východním Německem.

Nový model pohotovostních sil NATO

Podobně nyní Aliance znovu vyčlení síly pro obranu konkrétních regionů podél svého východního křídla a nashromáždí tam více vojenského vybavení včetně těžké bojové techniky, aby urychlila nasazení případných posil. „Je to poprvé od dob studené války, kdy máme takovéto plány s předem vyčleněnými silami,“ potvrdil Stoltenberg. Zásadní výhodou bude, že vrchní velitel spojeneckých sil (SACEUR) bude mít v každém okamžiku absolutní přehled o dostupných jednotkách.

Určování sil do konkrétních regionů už probíhá. Například německé síly budou mít na starost obranu Litvy, která přímo sousední s ruskou militarizovanou kaliningradskou exklávou. Berlín počítá s vyčleněním brigády (3 tisíce vojáků) přímo pro obranu Litvy a celkově s jednou divizí - přibližně 15 tisíc vojáků - pro síly vysoké připravenosti. K tomu přidává také 65 letadel a 20 lodí.

Zatímco část brigády zůstane v pohotovosti v Německu a do země bude rotovat jen příležitostně, jednotka má mít v Litvě stálé velitelství s personálem. Podobné plány má pak Británie pro obranu Estonska a Kanada pro Lotyšsko.

Taktické pohotovostní síly předurčené pro obranu konkrétních regionů mají nyní úzce spolupracovat s domácími obrannými jednotkami, mají důvěrně znát místní terén, společně cvičit a mít k dispozici více skladišť s předpřipravenou technikou a vybavením.

Pro NATO však nový model sil neznamená jen návrat k postoji z dob studené války. S rozšířením NATO na východ se hranice, kterou je třeba chránit, výrazně rozšířila a nyní sahá od Baltského až k Černému moři. A během studené války se také Aliance nemuselo obávat dronů, kybernetických útoků ani hypersonických zbraní.

„Obecně dojde k navýšení pohotovosti ve všech jednotlivých systémech,“ řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nový model tak podle něj má zahrnovat dostatečně odstrašující síly pro všechny bojové domény - zem, moře, vzduch, kyberprostor i vesmír.

Pro Alianci jde o definitivní návrat ke svým kořenům - obraně vlastního teritoria s miliardou obyvatel. „Summit může znamenat konec éry po studené válce a začátek nové trvalé a napjaté éry vojenské konfrontace s Ruskem,“ uvedl uznávaný bezpečnostní analytik Ian Brzezinski z prestižního Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost Atlantické rady.

Češi potřebují těžkou brigádu

Brzezinski zároveň upozornil, že je sice snadné učinit prohlášení o závazcích, ale splnění slibu více jak sedminásobného rozšíření sil rychlé reakce bude vyžadovat skutečnou politickou vůli a zdroje. A členské země musí oboje najít co nejrychleji.

„Pro evropskou dimenzi těchto rozšířených sil bude výzvou splnit požadované úrovně připravenosti a zavést logistiku a zásoby, které budou síly vyžadovat pro válku vysoké intenzity,“ konstatoval.

Podle velvyslance Landovského se to pochopitelně týká i České republiky. K dispozici pro nový systém pohotovostních sil má Praha vyčleňovat asi 4 500 vojáků. „Počet 4 500 vojáků je už poměrně podstatný příspěvek, když vezmeme v úvahu velikost naší armády a velikost bojového jádra české armády,“ konstatoval Landovský.

Číslo vychází ze současné situace, kdy pro současné síly Rychlé reakce NATO je neustále připraveno až tisíc vojáků a část z nich je nasazena v rámci odstrašení Ruska například v Pobaltí nebo nově na Slovensku.

A naprosto klíčový český slib spojencům pro společnou obranu v tomto ohledu bude vybudování moderní těžké bojové jednotky na bází 7. mechanizované brigády. Ta má čítat asi 3 500 vojáků a být vyzbrojena novými pásovými bojovými vozidly (BVP) i tanky. Dosud se spoléhá na zastaralá, nevyhovující a přesluhují vozidla BVP-2 a hrstku před lety modernizovaných tanků T-72. Na přezbrojení zatím čeká.

Slováci předstihli Čechy. Koupí pásové obrněnce ze Švédska za 42 miliard

Až se tak stane, bojová síla jednotky enormně vzroste. „Nejen její bojová hodnota, ale vzroste také interoperabilita s ostatními spojenci. Ta je hlavním předpokladem, aby bylo možné síly nasadit v kontextu kolektivní bezpečnosti,“ upozornil Landovský.

Připomněl, že pozornost ale musí Česko věnovat i dalším armádním schopnostem a kapacitám. „NATO je systém, a jako každý systém představuje více než jen souhrn jednotlivých částí. Nesmíme ustrnout v tom, že pozemní doména je ta jediná. Je potřeba doplnit letecké síly i systém velení a řízení chráněný před kybernetickými hrozbami a nesmíme zapomenout také na detekci hrozeb a průzkum. Je to komplexním systémová záležitost,“ konstatoval.

A aby koncept takto masivních a rychle nasaditelných sil pro kolektivní obranu působil dostatečně odstrašujícím dojmem, neobejde se navíc bez velkých vojenských cvičení, na která v posledních dekádách spojenci nebyli příliš zvyklí.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek