natoaktual.cz

Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO. Otevíráme novou éru, tvrdí

15. května 2022  14:39,  aktualizováno  18:32
Dosud vojensky neutrální Finsko i Švédsko budou usilovat o vstup do NATO. Nejprve v neděli finskou žádost společně potvrdili prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marin. Později pak rozhodli i švédští vládní sociální demokraté. Důvodem jsou zásadní změny bezpečnostního prostředí, především agrese Ruska. Parlamenty mají rozhodnutí schválit v příštích dnech.  

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marin | foto: valtioneuvosto.fi

“Otevírá se nová éra – chráněné Finsko se rodí jako součást stabilního, silného a odpovědného severního regionu,” oznámil finský prezident Sauli Niinistö.

Podle šéfa finské diplomacie Pekky Haavista se bezpečnostní prostředí zásadně změnilo. “To vyžaduje reakci Finska. Členství v NATO nabízí Finsku nejvyšší stupeň bezpečnosti. Finsko rozhoduje o své bezpečnosti samo a tato rozhodnutí nejsou namířena proti nikomu,” prohlásil.

Možnost vstupu Finska i sousedního Švédska do Aliance v posledních týdnech výrazně přiživila ruská invaze ne Ukrajinu. Dosud obě severské země patřily k nejbližším partnerům spojenců.

Finský prezident rozhodnutí o podání přihlášky formálně oznámil ve finštině, švédštině a angličtině souběžně s víkendovým zasedáním ministrů zahraničí Aliance. „Je to historický den,“ prohlásil.

Žádost má země oficiálně podat během několik příštích dnů poté, co projde finským parlamentem. Zvláštní zpráva, o které budou finští zákonodárci jednat, konstatuje, že od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, došlo k zásadní změně v bezpečnostním a operačním prostředí a Evropě.

„Vstupem do NATO by Finsko posílilo svou vlastní bezpečnost. Členstvím v NATO by Finsko bylo součástí společné obrany NATO, a tedy v rámci bezpečnostních záruk podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Jako člen NATO by Finsko rozhodovalo o otázkách bezpečnostní politiky, které jsou pro Finsko důležité,“ píše se v dokumentu.

Alianční představitelé už dříve avizovali, že v případě zájmu, by přijetí Finska i Švédska bylo velmi rychlé. Třicetičlenná aliance aby se tak brzy mohla rozrůst a další dva státy.

V neděli odpoledne pak švédská sociálně demokratická strana přijala historické rozhodnutí, že země požádá o členství v obranné Alianci. „Ruská invaze na Ukrajinu zhoršila bezpečnostní situaci pro Švédsko a Evropu jako celek,“ uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Linde.

„Je na nich, aby se rozhodli, zda chtějí vstoupit do NATO. Budeme respektovat jakékoli jejich rozhodnutí, protože všechny suverénní národy mají právo zvolit si svou vlastní cestu,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Finsko a Švédsko označil za nejbližší partnery. „Pokud by se rozhodly podat žádost, byl by to historický okamžik. Jejich členství v NATO by zvýšilo naši sdílenou bezpečnost, ukázalo, že dveře NATO jsou otevřené a že agrese se nevyplácí,“ dodal v reakci.

Podobně oznámení komentovala šéfka německé diplomacie Annalena Baerbock. „Vstup Finska a Švédska by byl výraznou posilou Severoatlantické aliance a Německo proto učiní vše, aby obě země v jejich cestě do aliance podpořilo,“ konstatovala.

Přihlášku Finska do NATO podpoří i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský přitom věří, že kromě Finska a Švédska spojenci mezi sebou jednou přivítají i Ukrajinu. „Putin svou agresivitou, imperiálními choutkami a expanzivními tendencemi dosáhl přesného opaku toho, co chtěl. Státy v blízkosti Ruska chtějí do NATO a EU. Rusko zůstane izolované,“ uvedl.

Turecko má ke vstupu výhrady

Výhrady ke vstupu severských zemí ale vyjádřilo Turecko. Podle Ankary obě země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou turecké úřady označují za teroristickou organizaci.

„Švédsko a Finsko musí přestat podporovat teroristy a zrušit zákazy vývozu do Turecka,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu s tím, že Ankara žádá bezpečnostní záruky. Chce, aby obě země přestaly přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a také aby zrušily omezení vývozu do Turecka.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga dalo Turecko jasně najevo, že nemíní členství obou zemí blokovat. „A proto jsem přesvědčen, že budeme schopni řešit obavy, které Turecko vyjádřilo, způsobem, který nezdrží členství nebo proces přistoupení,“ uvedl po nedělní schůzce ministrů NATO.

Aliance podle jeho slov za desetiletí existence jasně prokázala, že pokud některý ze spojenců vznese nějaké výhrady, jsou ostatní připraveni si sednou a najít konsensus. „Najít způsob, jak se dohodnout, a pak jít vpřed. A to je můj záměr. To je můj plán. Jsem přesvědčen, že to dokážeme i v tomto případě, protože všichni spojenci si uvědomují historickou velikost okamžiku,“ řekl.

inc natoaktual.cz
zpět na článek