natoaktual.cz

Spojenci posílají Ukrajině další zbraně a pomoc, potvrdil šéf NATO

1. března 2022  8:08
Alianční země pošlou Ukrajině další zbraně, vojenské vybavení a humanitární a finanční pomoc, potvrdil šéf NATO Jens Stoltenberg. Půjde mimo jiné o systémy protivzdušné obrany. Dodávky zbraní do válečné zóny potvrdily také neutrální partnerské země Švédsko a Finsko.  

Zásilka protitankových střel Javelin na Ukrajinu | foto: DVIDS

„Spojenci NATO zvyšují podporu dodávkami střel protivzdušné obrany, protitankovými zbraněmi a také humanitární a finanční pomocí,“ oznámil Stoltenberg po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V rozhovoru s ním zároveň vyzdvihl statečnost lidu a ozbrojených sil Ukrajiny.

Dodávky zbraní do válečné zóny potvrdily také neutrální partnerské země Švédsko a Finsko, pro které jde o bezprecedentní krok. Finsko na Ukrajinu posílá 2 500 útočných pušek, 150 000 nábojů, 1 500 protitankových střel a 70 000 balíčků bojových dávek.

Naopak Maďarsko oznámilo, že nepošle vojáky ani zbraně na Ukrajinu a nedovolí převoz smrtících zbraní přes své území. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Důvodem pro toto rozhodnutí je, že takové dodávky by se mohly stát terčem nepřátelské akce,“ řekl ministr s tím, že Maďarsko nechce ohrozit svou bezpečnost zapojením se do války.

Ukrajinské vzdušné síly avizovaly, že by v rámci balíčku pomoci EU mohly obdržet až 70 stíhaček, především strojů MiG-29 sovětské výroby, které některé alianční země ještě mají v provozuschopném stavu. Bulharsko má poskytnout 16 strojů MiG-29 a 14 letounů Su-25, Polsko 28 letounů MiG-29 a Slovensko údajně až 12 migů.

Putin nařídil pohotovost jaderných silám. Nezodpovědná hrozba, tvrdí šéf NATO

V reakci na ruské výhrůžky a Putinův nedělní rozkaz zvýšit pohotovost ruských odstrašujících jaderných sil svolal americký prezident Joe Biden konferenční videohovory s některými světovými lídry, NATO a Evropské unie. 

Kromě šéfa Aliance Stoltenberga se připojili také britský premiér Boris Johnson, kanadský premiér Justin Trudeau, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi, polský prezident Andrzej Duda, rumunský prezident Klaus Iohannis, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, předseda Evropské rady Charles Michel a japonský premiér Fumio Kishida.

Stoltenberg po jednání uvedl, že lídři společně odsoudili ruskou invazi a zopakovali svou plnou podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.

Stoltenberg konstatoval, že spojenci podniknou další kroky k zajištění bezpečnosti a obrany všech členských zemí a budou se nadále přizpůsobovat „novému normálu“ evropské bezpečnosti.

Mluvčí Bílého domu Jen Psaki poté informovala, že ruský prezident stupňuje válku „nebezpečnou rétorikou“ a že Rusko a USA se již dlouho shodují na tom, že použití jaderných zbraní by mělo zničující následky.

„Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést,“ uvedla. „Myslíme si, že provokativní rétorika týkající se jaderných zbraní je nebezpečná, zvyšuje riziko chybné kalkulace, měli bychom se jí vyhnout a nebudeme si ji dopřávat.“ Spojené státy proto podle ní nevidí „žádný důvod ke změně vlastních stupňů pohotovosti“. „Ani Spojené státy, ani NATO nemají žádnou touhu ani úmysl vést konflikt s Ruskem,“ dodala.

Na mimořádném jednání se v pondělí sešli také náčelníci generálních štábů zemí NATO. Podle šéfa Vojenského výboru admirála Bauera řešili především koordinaci vojenské podpory Ukrajině. Shodli se na dalším posilování vojenské přítomnosti NATO na východní hranici.„Naše přípravy byly včasné a naše reakce byly rychlé, protože náš obranný štít je pevný, připravený chránit a bránit všechny spojence a naši Alianci před agresí ,“ prohlásil Bauer. 

inc natoaktual.cz
zpět na článek