„Rozhodli jsme se předložit vládě návrh, který by směřoval k materiální pomoci Ukrajině… Chceme dodat dělostřeleckou munici ráže 152 mm a je prodiskutováno i se zástupci Generálního štábu a byl by to dar,“ uvedla Černochová na společném mimořádném tiskovém brífinku s šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti).
Ten připomněl, že současná série vyjednávaní s Ruskem se odehrává pod pod tlakem Ruské federace, která využívá „vyděračskou taktikou“ spojenou s hrozbou vojenské akce vůči Ukrajině.
„Pozice ČR je pevná a neměnná. Česká republika se připravuje na nejhorší možný scénář, který může nastat. Jsme připraveni podpořit sankce vůči Rusku, ta debata běží a my se jí aktivně účastníme,“ řekl.
„Ukrajina je významným partnerem NATO, proto od počátku hledáme cestu, jak pomoci. K vládnímu návrhu o daru munice řešíme procesní věci, aby mohla být odeslána co nejdříve," řekla ministryně @jana_cernochova na mimořádném brífinku s ministrem @JanLipavsky k situaci na Ukrajině. https://t.co/1GMzxFwPqQ
Ministr zahraničí zdůraznil, že je potřeba zachovat s Moskvou dále komunikovat. „Musí zůstat otevřené komunikační kanály (s Ruskem),“ konstatoval.
O personální pomoc v podobě například vojenských instruktorů Kyjev nepožádal. Na ministerstvu zahraničí podle Lipavského vznikla zvláštní vnitroresortní skupina, která se situací na Ukrajině zabývá. Praha zvažuje i další formu pomoci Kyjevu.
Dodávky zbraní a munice slíbily další země
Podle Černochové Ukrajina poskytla seznam požadavků, ze kterých si Česko vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice. Podobně reagovala například Británie, která na Ukrajinu už dodává protitankové střely. Aktuálně pak představitelé Litvy, Lotyšska a Estonska dnes avizovali, že dodají Kyjevu protitankové a protiletadlové střely americké výroby.
The Baltic states will send “Stinger” and “Javelin” systems, as well as various individual equipment to help Ukraine to strengthen its defences. I strongly urge Russia to de-escalate situation at the border with Ukraine and respect its sovereignty.
Jasný postoj k situaci na Ukrajině zaujala česká vláda už ve čtvrtek. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že ministerstva obrany, zahraničních věcí a další experti jednají o možné pomoci Kyjevu.
Šéfka resortu obrany Jana Černochová pak potvrdila, že zvažuje dodávky zbraní a munice. Situace u ukrajinských hranic je podle ní velmi znepokojivá.
Chceme mírový a korektní vztah s Ruskem, říká Černochová a věří v uklidnění |
Podle svých slov ale věří, že diplomatická jednání s Ruskem nakonec povedou k deeskalaci současného napětí na hranicích Ukrajiny, kde Moskva shromáždila až 100 tisíc vojáků.
Spojenci na Západě ale podle ní musejí být připraveni na všechny možnosti včetně ozbrojeného konfliktu. „Věřím, že diplomatická jednání povedou k deeskalaci současné situace na hranicích Ukrajiny. Chceme mírový a korektní vztah s Ruskem,“ uvedla už dříve v reakci na dosavadní jednání s Moskvou.
Lipavský za nejhorší možný scénář označil vojenskou invazi Ruska na území Ukrajiny. Považuje ho za scénář, který si nikdo nepřeje a který se diplomaté snaží odvrátit. Je podle něj ale potřeba, aby bylo Česko připraveno.
Poznamenal, že podle zpravodajských informací je na hranicích Ruska s Ukrajinou asi stotisícová armáda ve vysokém stupni bojové připravenosti. Útok podle něj může přijít i z Krymu a Běloruska.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentury TASS uvedl, že Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Moskva již dříve vznesla vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země ruskou žádost jednoznačně odmítly.
Lavrov dnes v Ženevě jednal s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Lavrov po schůzce řekl, že Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy.
Blinken potvrdil, že USA jsou připraveny odpovědět, Moskva ale musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.
tisknout