natoaktual.cz

Česko vyšle na pomoc Polsku 150 vojáků. Ženisty, průzkumníky i experty s drony

8. prosince 2021  16:07
Vláda schválila vyslání českých vojáků na pomoc Polsku na hranicích s Běloruskem. Navržený mandát počítá s jednotkou o maximálním počtu 150 vojáků - převážně ženistů, kteří by v Polsku mohli působit až 180 dní. Vojáci by mohli odjet v týdnu před Vánoci, očekává ministr obrany Lubomír Metnar.  

Polskou pohraniční stráž na hranicích s Běloruskem doplňují tisíce polských vojáků | foto: MON

„Věřím, že obě komory parlamentu věc projednají už v příštím týdnu, aby česká jednotka mohla vyrazit co nejdříve. Chceme poskytnout ozbrojeným silám našeho severního souseda maximální možnou podporu,“ řekl po mimořádném jednání vlády Metnar.

Polsko chce českou pomoc, na běloruskou hranici vyrazí asi armádní ženisté

Návrh na vyslání až 150 vojáků předložil kabinetu společně s šéfem diplomacie Jakubem Kulhánkem. V Polsku by měli působit až 180 dní.

Půjde především o ženijní specialisty, které si Varšava vyžádala. Jejich úkolem bude výstavba, údržba a opravy hraničních bariér, budování a údržba komunikací v prostoru působení a monitoring hranice v denních a nočních hodinách.

Do Polska by měli odjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků.

„Nebudeme bránit jen polské, ale schengenské hranice,“ ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Podporu plánu už vyjádřili politici nastupující koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými.

Polsko v pátek 3. prosince oficiální přijalo nabídku České republiky na vojenskou pomoc na polsko-běloruské hranici.

Do bezprostředního kontaktu s migranty by se čeští vojáci neměli dostat. Zbraně budou mít pouze pro osobní ochranu. Právní rámec jejich nasazení bude zajištěn podle Dohody o statusu sil NATO, tzv. NATO SOFA. Přeprava jednotky na místo působení proběhne částečně po vlastní ose, částečně po železnici kvůli těžké ženijní technice.

Přesné místo působení se zatím ještě upřesňuje. Náklady na misi ministerstvo obrany odhadlo na zhruba 86 milionů korun a půjdou z rozpočtu obrany.

Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.

Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

inc natoaktual.cz
zpět na článek