Švédsko navyšuje obranný rozpočet o 40 procent v rozmezí příštích let. Jsou to nejvyšší investice do obrany od 50. let minulého století. Je napětí na Baltu tak hmatatelné?
Bezpečnostní situace v sousedství Švédska a v Evropě se postupem času zhoršila. Sousedství Švédska je stále více charakterizováno větší vojenskou přítomností a růstem vojenské aktivity.
Je chování Ruska tím hlavním hybatelem?
Zhoršení bezpečnosti v sousedství Švédska je důsledkem ruských akcí.
Rusko například každoročně provádí strategická cvičení a také velké množství menších cvičení, často velmi blízko hranic našich sousedů.
Jakým způsobem? Můžete uvést konkrétní nejviditelnější příklad poslední doby?
Rusko posílilo vojenskou přítomnost podél své západní hranice a v Arktidě. A řada ruských vojenských opatření je hmatatelným signálem pro švédskou bezpečnostní politiku. Rusko například každoročně provádí strategická cvičení a také velké množství menších cvičení, často velmi blízko hranic našich sousedů. Kromě toho bylo od roku 2013 zahájeno několik masivních ruských vojenských cvičení bez předchozí informace nebo varování.
Je těžké přesvědčovat kolegy politiky i švédskou veřejnost o tom, že v případě investic do vlastní obrany jde o vlastní budoucnost země?
Vůbec ne. O obranném usnesení z roku 2020 rozhodl parlament velkou většinou a důkladně jej připravila švédská obranná komise, ve které byli zástupci všech parlamentních stran. A jako příklad rozsáhlé podpory, jakou má švédská obranná politika u veřejnosti, bych rád poukázal na skutečnost, že se počet každoročně vycvičených branců v letech 2020 až 2025 zdvojnásobí.
Mnozí dnes pochybují o tradiční švédské neutralitě, když je vaše země strategickým partnerem NATO.
Švédská bezpečnostní politika zůstává pevná - Švédsko není členem žádné vojenské aliance, ale bezpečnost budujeme společně s ostatními. V návrhu zákona o „totální obraně“ z prosince 2020 (pozn. autora - dlouhodobě aplikovaný koncept takzvané totální obrany se v případě konfliktu významně spoléhá na národní gardu, mobilizaci záloh a civilní sektor) je uvedeno, že naše mezinárodní obranná spolupráce by měla být dále rozvíjena a prohlubována, a to platí i pro spolupráci s NATO v rámci našeho posíleného partnerství.
V České republice je Švédsko spojeno především s pronájmem nadzvukových bojových letounů Gripen nebo nákupem pásových obrněných bojových vozidel pěchoty. Obě témata jsou velmi aktuální. Pronájem stíhaček se chýlí ke konci, co Švédsko v tomto nabídne? Může jít o novou generaci gripenu E?
K tomuto procesu, který je v kompetenci švédské agentury pro obranný materiál (FMV), se nemohu vyjadřovat. Letouny Gripen C/D (pozn. autora - stejná varianta, jakou si pronajímá Česko) bude švédské letectvo provozovat nejméně do roku 2035. V následujících letech budou páteří švédského stíhacího letectva a současně s tím budou do letek integrovány letouny nové generace Gripen E. To by mohlo dát České republice několik možností k výběru.
V následujících letech budou páteří švédského stíhacího letectva a současně s tím budou do letek integrovány letouny nové generace Gripen E. To by mohlo dát České republice několik možností k výběru.
Jaké benefity by případný další pronájem nebo koupě nových strojů mohla přinést?
Gripen se mi jeví pro Českou republiku jako perfektní. Moderní a neustále vylepšovaný, vysoký výkon, nízké náklady a vysoká dostupnost s nízkými logistickými nároky. České vzdušné síly si to ověřily nejen ochranou vzdušného prostoru nad Českou republikou, ale i v zahraničí během misí airpolicingu v Pobaltí a na Islandu s relativně nízkým počtem letadel a personálu.
Chápu, že zbrojní a obranný průmysl má ve Švédsku velmi dlouhou tradici. První společnost na dodávky střelného prachu Åkers vznikla tuším v šestnáctém století a funguje dodnes. Česká republika využívá řadu švédských vojenských systémů, ale na druhou stranu by mě zajímalo, jestli Švédsko pořídí něco od nás? Vím, že ve hře byly například pasivní sledovací systémy nebo útočné pušky z České zbrojovky.
Ano, to je pravda, že Åkers krutbruk byla založen za vlády Gustava Vasy v 16. století. Výroba střelného prachu však byla v 90. letech ukončena. Pro švédské ozbrojené síly probíhá mnoho zakázek v široké škále oblastí a vítáme české firmy, které jsou v těchto zakázkách aktivní. Švédsko je nyní ve fázi plánování modernizace našeho pozemního systému pro sledování vzdušného prostoru a schopnosti pasivních senzorů jsou jedním z našich dlouhodobých cílů.
Několik projektů s českým obranným průmyslem už běží, například přerovská Meopta v rámci programu obrněnců CV90. Rýsují se nějaké další v nejbližší době.
Jsem si vědom toho, že společnost BAE Hägglunds (výrobce obrněnců CV90 - pozn. autora) identifikovala několik možností spolupráce s firmami českého obranného průmyslu v rámci programu vozidel CV90. Ohledně podrobností dalších projektů v blízké budoucnosti ale musím odkázat přímo na BAE Hägglunds.
Švédsko je také tradiční účastník Dnů NATO v Ostravě, letos dokonce partnerský stát. Účastnil jste se osobně, i když jen na krátko.
Pro Švédsko se tato každoroční událost stala důležitým a přirozeným místem setkání pro bilaterální rozhovory s mnoha zeměmi a průmyslovými odvětvími o bezpečnostní situaci v našich regionech a probíhající i potenciální obranné spolupráci. Akce jako Dny NATO v Ostravě rozvíjejí užší mezinárodní spolupráci.
tisknout