24. května 2000 jednali ministři zahraničí členských zemí NATO v italské Florencii. Shodli se na tom, že NATO je připraveno zahájit diskusi s EU o balíku konkrétních řešení vztahů mezi oběma organizacemi v souvislosti s budováním společné evropské bezpečnostní identity. Musí rovněž posílit svou přítomnost na Balkáně s cílem dosáhnout mírového řešení situace. Naproti tomu rozhodnutí, zda vybudovat nad USA „protiraketový štít“, přenechali evropští spojenci Spojeným státům, ačkoli projektem nebyli nijak nadšeni.
Zdroj: natoaktual.cz
25. května 1948 byl komunisty po zinscenovaném soudu popraven Witold Pilecki. Tento muž je považován za jednoho z největších polských válečných hrdinů. Kromě formování jednoho z prvních polských hnutí odporu proti nacistické okupaci se v roce 1940 dobrovolně nechal uvěznit v táboře Auschwitz v Osvětimi. Odtud posouval na Západ první informace o probíhajícím holokaustu. V roce 1943 z tábora úspěšně utekl a po návratu k odboji se zúčastnil Varšavského povstání. Po válce zůstal věrný polské exilové vládě v Londýně, což se mu stalo osudným.
Zdroj: OnThisDay.com
26. května 1972 podepsali v Moskvě americký prezident Richard M. Nixon a generální tajemník komunistické strany sovětského svazu Leonid Brežněv soubor smluv známý pod názvem SALT I. Cílem několikaleté série jednání, která vedla k tomuto podpisu, bylo omezení závodů ve zbrojení, zejména pak v oblastí strategických zbraní. Mezi nejvýznamnější výsledky první série jednání patřila regulace antibalistických raket a omezení počtu mezikontinentálních balistických střel.
Zdroj: Britannica
27. května 1997 podepsali nejvyšší představitelé NATO a ruský prezident Jelcin v Paříži takzvaný Ustavující akt Rusko-NATO, upravující budoucí vztahy obou subjektů. Dohoda předpokládala vytvoření společné rady, která by umožnila Rusku spoluúčast na rozhodování NATO, aniž mu dávala právo veta a otevírala cestu k rozšíření NATO na východ.
Zdroj: vlada.cz
28. května 2001 se konalo pětidenní zasedání parlamentního shromáždění NATO ve Vilniusu. Shromáždění se účastnilo na 200 zákonodárců z 19 zemí NATO včetně České republiky a asi 70 zástupců z 16 nečlenských zemí. Litva se stala první zemí bývalého SSSR, která setkání představitelů parlamentů států Aliance hostila. Parlamentního shromáždění NATO mimo jiné jednalo o rozšíření NATO na východ.
Zdroj: natoaktual.cz
29. května 2001 v Budapešti potvrdili ministři zahraničí zemí NATO, že Aliance je otevřena novým členům. V závěrečném komuniké uvedli, že NATO předpokládá, že v příštích letech přizve další země, které budou chtít a budou schopny vzít na sebe příslušné závazky. Dokument neuvádí žádné konkrétní názvy zemí.
Zdroj: natoaktual.cz
30. května 1991 bylo na zasedání v Bruselu rozhodnuto o rozšíření kontaktů s bývalými nepřáteli. Kromě jiného byli zavedeny kurzy pro důstojníky ze SSSR a dalších zemí východní Evropy na vysokých vojenských školách NATO.
Zdroj: natoaktual.cz
tisknout