V zemi nyní působí v rámci výcvikové mise necelých 10 tisíc zahraničních vojáků.
„Společně jsme do Afghánistánu přišli a nyní nastal čas společně přivést naše vojáky domů,“ prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken v bruselské centrále NATO.
Tam ve středu odpoledne o společném odchodu z Afghánistánu diskutoval na mimořádné videokonferenci z ministry zahraničí a obrany členských zemí Aliance.
„Šli jsme do Afghánistánu společně, společně přizpůsobovali své postoje a jsme jednotní i v otázce odchodu,“ řekl Stoltenberg.
#NATO Allies have decided to start withdrawing @ResoluteSupport forces in #Afghanistan by 1 May, in an orderly, coordinated & deliberate way. We will continue to stand with Afghanistan, this marks a new chapter in our relationship.
Ministerial statement: https://t.co/1c9Y89zJZX https://t.co/L4yIAXMgto
Připustil, že mírový proces a bezpečnostní situace v Afghánistánu se zatím nevyvíjí zcela podle představ Západu a odchod vojsk není zárukou pozitivního vývoje v zemi. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí a obnáší i rizika,“ prohlásil Stoltenberg.
Americký prezident Joe Biden později oznámil, že se zbývajících zhruba 2 500 amerických vojáků stáhne z Afghánistánu později, než se původně zavázala administrativa předchozího prezidenta Donalda Trump v mírové dohodě s Tálibánem.
Místo 1. května to bude až 11. září. Tedy přesně dvacet let o teroristických útoků na New York a Washington, které k nejdéle trvající americké vojenské misi bezprostředně vedly.
„Nastal čas ukončit nejdéle trvající americkou válku,“ prohlásil Biden. Připomněl, že původním cílem operace v Afghánistánu bylo zabránit tomu, aby toto území mohla jako zázemí využívat teroristická síť Al-Káida. To se podle něj podařilo.
We went to Afghanistan because of the horrific attacks on 9/11 that happened 20 years ago.
That cannot explain why we should remain there in 2021.
Rather than return to war with the Taliban, we have to focus on the challenges of the future.
Biden také prohlásil, že radikální islamistické hnutí Tálibán ponese zodpovědnost za to, že z afghánského území nevzejdou teroristické útoky vůči USA a jejich spojencům.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní k plánovanému odchodu amerických a aliančních vojsk uvedl, že afghánské bezpečnostní síly jsou plně schopné bránit svůj lid a svou zem. Na twitteru oznámil, že telefonicky hovořil s Bidenem a že “zcela respektuje rozhodnutí” Washingtonu. Jak dodal, Kábul se bude snažit společně s USA zajistit „hladký přechod“ stažení zahraničních vojáků.
Experti i vojenští velitelé ale upozorňují, že odsunutí termínu může Tálibán chápat jako nedodržení dohody a může znovu eskalovat násilí v zemi.
Dlouho diskutovaný odchod @NATO vojsk z Afganistánu nepředstavuje ukvapenou reakci. Je výsledkem nezastavitelného procesu přebírání odpovědnosti za suverénní stát. přišla se spojenci a na základě společného rozhodnutí zemi také opustí. Náš respekt a pomoc přetrvávají. https://t.co/EQTMFu9I4e
Stažení svých sil v reakci na informaci už potvrdilo několik zemí včetně Británie nebo Německa. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová uvedla, že Berlín bude postupovat podle amerického plánu. Německo má v zemi zhruba tisíc vojáků, tedy druhý nejpočetnější kontingent.
České ministerstvo obrany potvrdilo dosavadní postoj. „Českou přítomnost i případné stažení z Afghánistánu řešíme a budeme řešit se spojenci. Nemělo by jít o unáhlené rozhodnutí, ale odchod ve chvíli, kdy to umožní bezpečnostní a politická situace v zemi. Náš mandát je v tomto ohledu flexibilní,“ uvedl mluvčí Jan Pejšek. Jasněji má podle něj být po odpoledním mimořádném jednání ministrů NATO.
tisknout