„Vstup do NATO považuji za jeden z nejdůležitějších okamžiků naší novodobé historie. Važme si toho, že můžeme být rovnocenným partnerem v alianci třiceti zemí, které spojuje snaha zachovat pro své občany mír a bezpečnost,“ řekl k výročí ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
S tím se ztotožňuje i většina obyvatel Česka. Více jak tři čtvrtiny Čechů (77 %) se domnívají, že nás členství v NATO chrání před nějakou hrozbou.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění, který si k dvaadvacátému výročí vstupu do Aliance nechalo zpracovat ministerstvo obrany u agentury STEM/MARK. Naopak 12 % občanů žádný takový přínos členství pro ČR nevidí a 11 % nedokáže odpovědět.
Přes tři čtvrtiny dotázaných také schvalují pomoc a obranu jiného napadeného člena NATO (76 %). „Pokud jsme členy Aliance, která na vzájemné pomoci staví své základy, bylo by smutné, kdybychom s tím nesouhlasili. Nejde jen o solidaritu v době covidu,“ uvedl Jan Havránek, náměstek ministra obrany pro obrannou politiku a strategie.
Mezi největší hrozby, kterým pomáhá spojenectví předcházet, lidé zařazují nejčastěji válku (41 %) a terorismus (30 %). Často zmiňovaný je také vliv autoritářských režimů (20 %) a ohrožení naší suverenity (18 %).
Podpora členství v NATO se v ČR dlouhodobě drží na vysoké úrovni. Celkem 69 % respondentů považuje NATO za záruku bezpečnosti země. Nemyslí si to 22 % lidí a jen 9 % na věc nemá jednoznačný názor.
„Aliance představuje symbol západního prodemokratického ukotvení naší společnosti. Členství je pro nás zárukou bezpečnosti, a tento názor ve společnosti dlouhodobě přetrvává. Osciluje okolo 70 procent,“ konstatoval Havránek. Případné vychýlení je podle něj obvykle způsobeno obavou z nějaké krize globálního charakteru. Upozornil ale, že současná pandemie se v průzkumu nijak neprojevila.
22 let v @NATO. Získali jsme největší bezpečnostní garance ve své historii. Naučili se dosahovat konsensu a kompromisů i ve velmi složitých otázkách. V globálním soupeření velkých hráčů není pro zemi naší velikosti větší jistoty než být součástí společenství demokratických zemí. https://t.co/9mBQXjBB0M
NATO si lidé pode průzkumu nejvíce ztotožňují se spojenectvím a mezinárodní spoluprací (24 %), s bezpečností a obranou ČR (17 %) a s udržováním míru (16 %). Celkově tak převažují pozitivní asociace – 76 % občanů si NATO spojuje s aktivními kroky proti potenciálnímu nebezpečí.
Udržet vnímání NATO u mladé generace je výzva, říká šéf strategií Havránek |
Velmi zajímavou skupinu dotazovaných tvoří mladí lidé od 15 do 29 let. Narodili se totiž po pádu komunistického režimu a část z nich také až v období, kdy Česká republika už byla členem NATO. Ti jako nejčastější funkci Aliance uvádějí „udržování míru a prevenci konfliktů“. Naopak negativní asociace a skeptický názor vůči NATO uvádějí častěji lidé ve věku 60+.
„Cítím velký zájem mladých o obranu, bezpečnost, zejména v kontextu nových technologií. Pandemie tyto procesy ještě více umocnila a uvedla naše životy do online režimů,“ dodal Havránek.
Lidem chybí informace z důvěryhodných zdrojů
Průzkum se zaměřil i na skutečnost, zda mají Češi o NATO a jeho fungování dostatek informací. To potvrdilo jen 35 % dotázaných. Většina lidí (59 %)naopak uvedla, že dostatek informací nemá. Podobné, dokonce trochu horší je to s i dostupností informací o působení ČR v rámci NATO. Až 63 % lidí tvrdí, že je k dispozici nemá.
Informace o tématu obrany ČR a členství v NATO lidé získávají hlavně z médií (66 %) a dále ze sociálních sítí (24 %) a od bezpečnostních expertů (17 %). Průzkum ale možná překvapivě ukázal, že neplatí, že by nejvíce informací přinášela lidem ta nejdůvěryhodnější média.
Za spolehlivý zdroj o tématu obrany ČR a členství v NATO totiž nejvíce dotázaných považuje odbornou literaturu, bezpečnostní experty, příslušníky Armády ČR a samostudium.
Naopak sociální sítě patří k nejméně důvěryhodným zdrojům. Všechny testované zdroje se pak těší vysoké důvěře jen určité části občanů: odborná literatura a bezpečnostní experti to splňují pro 50 % občanů, média pro 27 % občanů a sociální sítě pro 10 % občanů.
Informace pocházející z médií a sociálních sítí si přitom ověřují téměř dvě pětiny lidí. Ostatní je neověřují (43 %) nebo tyto zdroje nepoužívají (18 %).
Diskuze o vstupu začala bezprostředně po listopadu 1989
Diskuse o možném vstupu Československa a poté České republiky do NATO začala prakticky ihned hned po listopadu 1989. Už na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství.
O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance v Madridu v červenci 1997.
TOP 5: Kdo v NATO vydává na obranu nejvíce? A jsou to opravdu USA? |
Přístupové protokoly stvrdil svým podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února 1999. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.
Václav Havel po podpisu uvedl, že protokol má historický význam. Členství je podle něj nadějí i závazkem. „Dává nám naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě,“ prohlásil tehdy Havel.
Země pak vstoupila do Aliance 12. března 1999. Ministři zahraničí tehdy předali ve městě Independence v americkém státě Missouri své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší vládě Miloše Zemana.
tisknout