Říha znovu náměstkem na obraně. Povede investice do infrastruktury

Říha ještě počátkem loňského roku jako náměstek ministra obrany vedl sekci pro vyzbrojování. Na funkci ale rezignoval po kritice několika armádních zakázek, u kterých ministerstvo dříve uvedlo nižší předpokládanou cenu, než jaká byla nakonec ve skutečnosti.

Říha byl jmenován do nové funkce k 1. únoru. Vede novou sekci právní a investiční, která vznikla počátkem roku. Do výběrového řízení se podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška přihlásili dva uchazeči.

„Filip Říha má mou důvěru, je to kvalitní právník a odborník s dostatkem zkušeností a dobrou znalostí resortu obrany,“ uvedl Lubomír Metnar. Nová sekce má podle něj dva hlavní úkoly. Posílit legislativní a právní oblast v rámci resortu obrany a převzít od sekce nakládání s majetkem zejména tu část rozsáhlé agendy, která se týká investic do nemovité infrastruktury.

Podle Říhy rostoucí obranný rozpočet a posilování armády zvyšují i nároky na právní servis ze strany ministerstva v oblasti uzavřených smluv a plněných úkolů. „Na ministerstvu obrany působím již osm let a toto je pro mě nová výzva,“ řekl s tím, že s pokračující modernizací armády souvisí i efektivní hospodaření s nemovitým majetkem a investice do movitého majetku nezbrojního charakteru.

Říha ve vedení resortu skončil před rokem kvůli nejasnostem kolem ceny některých zakázek. Například za nákup sledovacích kompletů DPET, jejichž jádrem jsou špičkové pasivní sledovací systémy Věra NG od pardubického výrobce ERA. Ty dovedou odhalit a sledovat v okruhu několika set kilometrů až 200 cílů, aniž by byly samy odhaleny. Na rozdíl od klasického radaru totiž nic nevysílají, ale samy elektromagnetické signály monitorují.

Když před lety úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu zhruba 780 milionů korun s DPH. Loni však konečná cena byla 1,5 miliardy korun. Ministerstvo se hájilo původní cena vycházela z roku 2015, tedy ze starého ocenění systému, který armáda už měla, ale který nedosahuje zdaleka takových parametrů jako nové komplety.

Zakázkou se zabývala Vojenská policie i vnitřní kontrola úřadu, pochybení ale nezjistily.

Dalším případem byl nákup rušičů komunikace STARKOM za 960 milionů korun. Cena se ale záhy prakticky zdvojnásobila. Resort opět vycházel z neaktuálních ceníků vojenské techniky a především se do navýšení promítlo odsunutí projektu v čase.

Vojáci měli podle původních plánů nové rušiče dostat už v letech 2019-2020. Návrh na pořízení osmi mobilních systémů od Vojenského výzkumného ústavu v Brně byl však v minulosti kvůli financím odsunut. Armáda tak dostane nová vozidla až v roce 2023.

S tím je pak spojený růst cen materiálu, speciálního vybavení a v neposlední řadě se do ceny projevilo zapracování nových technických požadavků ze strany armády pro pokrytí budoucích hrozeb. Nové rušiče si totiž mají být schopny poradit i s mobily, Wi-Fi sítěmi, drony a naváděnými střelami.