S blížícím se výročím amerického atentátu na velitele íránských revolučních gard Kásema Solejmáního (3. ledna 2020 v iráckém Bagdádu) by Teherán podle Pentagonu mohl situaci využít a podniknout útok na americké či koaliční jednotky v oblasti.
Napětí v regionu se navíc zvýšilo po nedávném atentátu na významného íránského íránského jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha na sklonku listopadu. Írán ze smrti svého předního vědce a podle Západu šéfa výzkumu jaderných zbraní obvinil USA a Izrael. Prezident Hasan Rúhání i nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí pohrozili odvetou.
Pentagon už do oblasti převelel dvojici bombardérů B-52 Stratofortress, z amerických základen v Evropě přeletěla jedna stíhací letka letounů F-16 a do oblasti byla také nasměrována letadlová loď Nimitz.
Ta má v oblasti hlídkovat do doby, než Američané dokonči stahování sil z Iráku a Afghánistánu. Cílem posílené americké vojenské přítomnosti v oblasti má být odradit Teherán od jakékoliv útočné akce.
„Nevyhledáváme konflikt, ale musíme zaujmout obranné pozice, abychom byli připraveni reagovat na jakékoliv nepředvídané události nebo se bránit případnému útoku,“ komentoval přípravy generál Frank McKenzie, velitel amerického Centrálního velitelství (CENTCOM), které má operace v oblasti na starosti.
Posílená mise, včetně krátkodobé dislokace bombardérů B-52, je podle něj navržena tak, aby odradila všechny potenciální protivníky od případných akcí.
Důvody k obavám Washingtonu z možné íránské agrese podle prestižního magazínu Politico potvrzují například bojové přípravy proíránských milicí v Iráku, které opět začaly ke svým akcím využívat balistické rakety.
Těmi naposledy ozbrojenci útočili na základny v Iráku právě před rokem v odvětě za zabití velitele íránských revolučních gard Kásema Solejmáního. Při útocích bylo tehdy zraněno 11 amerických vojáků. NATO kvůli hrozbě na čas přerušilo svou výcvikovou misi irácké armády.
Hlavní vojenský stratég Teheránu byl zabit 3. ledna 2020 při cestě automobilem u bagdádského letiště. Precizní úder provedly americké bezpilotní letouny na přímý příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa.
tisknout