natoaktual.cz

Lekce pro NATO, říká generál o misi zahraničních zdravotníků v Česku

14. prosince 2020  12:04
Koronavirová mise amerických, britských a německých armádních zdravotníků v Česku skončila. Několik týdnů pomáhali a radili ve vojenských nemocnicích. Zkušenosti s jejich nasazením jsou podle šéfa zdravotnického výboru NATO Zoltána Bubeníka cennou lekcí.  

Britští armádní zdravotníci | foto: defenceimagery.mod.uk

Jejich pomoc se zvládáním koronavirové krize na území Česka musel jako příslušníkům zahraničních armád - byť spojeneckých - odsouhlasit Parlament, ačkoliv o pomoc požádala s druhou vlnou pandemie spojence sama Česká republika.

Šestice britských armádních zdravotníků, dva němečtí vojenští lékaři a američtí specialisté Národní gardy z Texasu a Nebrasky několik týdnů pomáhali a radili ve vojenských nemocnicích v Praze, Brně a Olomouci.

Poslanci schválili pobyt vojenských zdravotníků. Z Kuby a Ruska nepřijdou

Jejich mise teď skončila. Podle kritiků šlo jen o symbolickou akci. Ať už kvůli počtu zdravotníků a nebo jejich omezeným pravomocem. Podle šéfa armádních zdravotníků Zoltána Bubeníka to ale byla platná pomoc a především cenná zkušenost pro celou Alianci. Pomoc si pochvalují také čeští zdravotníci.

“Ze strany německých lékařů a zdravotníků z Británie došlo k přímému zapojení v péči o pacienty, z pohledu amerických specialistů probíhaly konzultace v oblasti strategie antigenního testování, vakcinace a využití plazmy pro léčbu pacientů,” připomněl generál, který zároveň předsedá Výboru náčelníků zdravotnických služeb NATO (COMEDS).

Spojenci mají hledat systémové řešení

Právě tam chce na nejbližším zasedání začít se spojenci hledat řešení, jak v budoucnu v případě krize řešit takovou pomoc bez legislativních překážek. Pravidla Evropské unie totiž například neumožňují v případě, že nejde o válečný stav nebo rozsáhlou katastrofu, aby vojenští zdravotníci na „cizím území“ sami rozhodovali o léčbě pacientů. K tomu by museli projít několikaměsíční certifikací.

„Musíme najít mechanismus, jakým způsobem se legálně zdravotníci mohou zapojit do péče, aniž by museli absolvovat takovou proceduru certifikace, nastavit pravidla tak, aby když v pondělí přiletí, mohli v úterý začít pracovat a pomáhat,“ konstatoval Bubeník. Jak dodal, dosud žádná spojenecká země neřešila takovou situaci systémově.

„Zahraniční pomoc měla smysl. Byla to praktická možnost pro výměnu zkušeností a postupů s léčbou covid pozitivních pacientů, ale také ukázka spojenecké solidarity,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Jako poslední ukončili misi 4. prosince Britové, kteří tři týdny pomáhali v brněnské vojenské nemocnici. Na odděleních pro pacienty s onemocněním covid-19 se šest britských vojenských zdravotníků, rozdělených do dvou skupin, společně s českými kolegy starali asi o 30 pacientů.

„Každá skupina měla přiděleno zhruba 15 pacientů, na starosti měli vše od stlaní postelí, osobní hygieny, pomoc při podávání stravy až po odběry krevních vzorků či podávání léků,“ popsal ředitel nemocnice Martin Stračár.

Brněnská vojenská nemocnice má podle ministerstva obrany pro nemocné koronavirem vyčleněno celkem 60 lůžek, maximální počet v jednom okamžiku byl zatím 50. V době nasazení britských zdravotníků evidovala nemocnice nakažených 30 lidí z personálů.

Mise německých vojenských lékařů v Česku končí. Radili s oxygenátory

Německo vyslalo do ČR dva vojenské lékaře, kteří svou činnost v Ústřední vojenské nemocnici v Praze ukončili 20. listopadu. Deset dní pomáhali s léčbou pacientů nakažených koronavirem a českým zdravotníkům radili se zaváděním takzvaných oxygenátorů u covidem těžce zasažených pacientů, kteří nemohou dýchat bez pomoci.

Německé lékaře naopak zaujal program výroby rekonvalescentní plazmy od pacientů, kteří onemocnění covid-19 prodělali, a jejichž krevní plazma může pomoci při léčbě dalších nakažených.

Americký zdravotnický tým, který působil v olomoucké vojenské nemocnici, z Česka odletěl na sklonku listopadu. Specialisté působili jako poradní prvek v olomoucké vojenské nemocnici pro výměnu informací a poznatků o onemocnění, testování a následné péči.

„Udělalo na nás velký dojem, co jsme viděli... Všechny potíže, které jsme zažili ve Spojených státech, tady zažívali také,“ uvedl šéf amerického týmu Peter Coldwell.

inc natoaktual.cz
zpět na článek