natoaktual.cz

Červené barety se proměnily v pluk. Armáda získala třetí bojovou formaci

1. října 2020  12:04
Česká armáda má od čtvrtka novou bojovou manévrovou jednotku. Minutu po půlnoci se původní 43. výsadkový prapor změnil na pluk. Jednotka červených baretů tak prakticky zdvojnásobí počet svých příslušníků a získá nové vybavení. Zaměří se na úderné a výsadkové operace, akce v týlu nepřítele nebo evakuaci civilistů z krizových oblastí.  

Armáda má novou manévrovou jednotku - 43. výsadkový pluk | foto: Armáda ČR

„Není náhodou, že se tak stalo 1. října, protože v roce 1947 vzniklo československé výsadkové vojsko jako takové. Pro každého výsadkáře je to tedy vlastně svátek,“ uvedl Ivo Zelinka, který doposud řídil organizačního jádro nového pluku a nyní bude zástupcem velitele jednotky.

Tu povede plukovník Róbert Dziak, zkušený voják, který má za sebou zahraniční operace i práci na zahraničních vojenských pracovištích. Poslední měsíce na generálním štábu připravoval právě rozvoj výsadkového vojska.

Nový výsadkový pluk je po letech škrtů a rušení útvarů jednou z nově budovaných a důležitých jednotek, které mají obstát před hrozbami v moderním světě.

Prvotních operačních schopností měl pluk podle původního plánu dosáhnout počátkem příštího roku. Tohoto milníku ale jednotka dosáhla v předstihu už nyní. Náčelník generálního štábu Aleš Opata výsadkářům předal bojový prapor, který jim propůjčil prezident Miloš Zeman.

„Dosáhli jsme počátečních operačních schopností o čtvrt roku dříve, protože se nám extrémně daří rekrutace,“ konstatoval Zelinka.

Zájem o červený baret je extrémní

Vznik pluku armáda oznámila už v roce 2018. Od té doby na jeho přípravě vojáci intenzivně pracovali. Armáda sice počty vojáků v jednotkách nezveřejňuje, ale v plné síle by mohla jednotka mít více než 1 200 vojáků – nabírá jich 70 až 100 ročně, většinou nováčky z civilu.

Kdo by nechtěl být Wintersem ze 101. výsadkové, říká stavitel nové jednotky

A zájem o červený baret výsadkářů je obrovský. Právě od října pluk vypsal dalších 70 nových míst, většinou pro řidiče-výsadkáře, kulometníky-výsadkáře nebo ostrostřelce-výsadkáře. „Tedy ta atraktivní místa u bojových komand. Nebojím se, že by nebyly za pár týdnů obsazené,“ dodal Zelinka, který věří, že se podobným tempem bude jednotka rozrůstat i nadále.

Kompletně připravený, tedy plných operačních schopností má pluk dosáhnout v lednu 2026. To mají mít výsadkáři k dispozici i nové vybavení a výzbroj. „V uplynulých týdnech jsme dostali zásilku dalších zbraní, konkrétně kulometů Minimi nejvyšší modifikace a v nejbližších měsících očekáváme nové pistole P-10 a karabiny Bren II,“ řekl Zelinka.

Nový pluk má být důkazem, že to Češi myslí se svou obranou vážně. Jde o jeden z nejdůležitějších strategických projektů české armády v poslední době a o reakci na nové hrozby doma i ve světě – od terorismu přes migraci až po agresi jiných států. Armáda tak získává třetí hlavní manévrový bojový prvek.

Výsadkový pluk doplňuje dosavadní „lehčí a expediční“ 4. brigádu rychlého nasazení z Žatce a „těžkou“ teritoriální 7. mechanizovanou brigádu z Hranic. Má představovat sílu okamžité reakce, tedy být schopen v krátké době vyrazit kamkoliv a na jakoukoliv operaci.

První v krizové oblasti

Tomu odpovídají i úkoly, které má nový pluk plnit – od vzdušných výsadkových akcí v týlu nepřítele či přepadů přes zdržovací boj či záchranu pilotů až po evakuaci českých občanů z konfliktních oblastí či zón zasažených humanitární nebo bezpečnostní krizí či živelní katastrofou.

Výsadkáři mají být na problematickém místě první – posílit jednotky v zahraniční misi nebo bleskově pomoci na hranicích.

V řádech hodin vyrazit na jakoukoliv akci. Přesně podle historického hesla československého výsadkového vojska - „meče armády hrot“, tedy že nejostřejší část meče „jde“ vždy první.

Jádrem pluku je na české poměry dosud nezvykle pět komand, přičemž jedno tvoří členové Aktivní zálohy. Přibude chirurgický tým a středisko zbraní. Pro maximální bojeschopnost a efektivitu nasazení pak slouží čtyři střediska – pro zabezpečení velení, pro logistické zabezpečení, pro bojový výcvik a výsadkovou přípravu.

Přeměnu a rozšíření posádky ve městě kvituje i město Chrudim. Podle starosty Františka Pilného (ANO) posílí vznik výsadkářského pluku pocit vlastenectví a prestiž města a bude i ekonomickým přínosem. Jak řekl pro agenturu ČTK, přítomnost vojáků se značnou kupní silou se projeví v obchodech či restauracích, městu přinese vyšší příjmy z rozpočtového určení daní.

Armáda také postaví ve svém areálu sportovní halu, kterou budou moci z části využívat obyvatelé a mohla by sloužit pro mezinárodní zápasy ve futsalu, volejbalu a dalších míčových sportech. Radnice podle Pilného také připravuje své školy a školky na budoucí vyšší počet dětí a počítá s podporou výstavby nových bytů.

inc natoaktual.cz
zpět na článek