V následujících dvou letech by čeští vojáci měli působit ve stejných zemích jako dosud. „Dojde ale k částečnému snížení celkových počtů. Cílem zahraničních misí je stabilizace neklidných oblastí, naši vojáci tam svou účastí přispívají k ochraně České republiky před terorismem a nelegální migrací,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Česko podle něj svým zapojením dlouhodobě potvrzuje pověst spolehlivého partnera v rámci NATO, EU i OSN. Jak dodal, navrhované nasazení nijak nesníží ani neomezí schopnost armády přispět k řešení případných krizových situací na českém území.
Zahraniční mise
|
Prodloužit by se podle návrhu mělo působení v již probíhajících operacích. V Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí by tak v roce 2021 mělo dohromady působit až 851 vojáků a v roce 2022 až 946. Je to tedy méně než aktuální mandát, který letos umožňuje vyslání až 1096 vojáků. Materiál musí schválit poslanci a senátoři.
Z operací vedených NATO zůstává podle ministerstva obrany kromě Afghánistánu a Iráku prioritou předsunutá vojenská přítomnost v Pobaltí. Právě do Pobaltí chce ministerstvo nad rámec mise v roce 2022 již počtvrté vyslat letouny Gripen, které by měly šest měsíců střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.
Z misí pod hlavičkou EU a OSN bude česká armáda nadále působit především v africkém Mali. Pokračovat by mělo také nasazení transportního letounu CASA v operaci MFO na Sinaji.
Vládní materiál o působení českých vojáků v zahraničí zohledňuje také aktuální pandemii covid-19, která podle obrany může vést v některých oblastech ke zhoršení bezpečnostní situace.
Pokračovat má také nasazení malého počtu českých vojáků v misích v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v námořní operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Zastupitelský úřad v Kábulu bude nadále chránit jednotka Vojenské policie v počtu do 20 osob.
Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připraven k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací takzvaný Nasaditelný spojovací modul DCM (až 56 vojáků). Jednotka v operacích zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením.
Plánované finanční náklady na zahraniční nasazení jsou nižší, než byly v předchozích letech. Předpokládaná maximální částka činí 1,73 miliardy korun v příštím roce a 1,8 miliardy v roce 2022 (na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 a 2,34 miliardy korun).
tisknout