natoaktual.cz

Z miliardového tendru na obrněnce odstoupila Puma, zůstávají tři uchazeči

15. října 2019  17:06
V soutěži na dodávky 210 pásových obrněných transportérů pro českou armádu zůstávají jen tři výrobci, kteří v úterý doručili ministerstvu obrany předběžné nabídky. Ze soutěže odstoupilo německé konsorcium PSM s obrněncem Puma, jehož přestavba podle požadavků české armády by byla příliš drahá.  

Obrněnec Puma během armádních testů na Libavé | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Ministerstvo obrany v úterý obdrželo předběžné nabídky od tří ze čtyř výrobců pásových obrněnců, které v létě oslovilo.

Nabídky podle mluvčího ministerstva Jana Pejška v termínu do úterního odpoledne podali výrobci BAE Systems Hägglunds AB, GDELS - Santa Barbara Sistemas SA a Rheinmetall Landsysteme GmbH.

FOTOGRAFIE

Obrněnec Puma německé armády
Pásový obrněnec Puma na veletrhu obranných technologií IDET v Brně
Obrněnec Puma S1 na Dnech NATO v Ostravě
Obrněnec Puma během armádních testů na Libavé

„Ministerstvo zároveň obdrželo písemnou informaci od společnosti PSM Projekt System & Management GmbH, že se rozhodla z důvodu nutnosti značné a nákladné přestavby jejich zavedeného vozidla Puma nepodat v rámci uvedené zakázky žádnou nabídku,“ konstatoval Pejšek.

Ačkoliv bylo právě vozidlo Puma považováno za jednoho z favoritů soutěže, později se ukázalo, že supermoderní obrněnec vybavený špičkovými technologiemi nesplňuje některé základní vlastnosti, které si armáda určila jako „nepřekročitelné“.

Těch je celkem 16. Šlo například o počet vojáků, který stroj uveze nebo zbraňovou věž. Konsorcium PSM tak dosud nabízelo stroj Puma s jinými parametry, než česká armáda požadovala.

Zatímco armáda chtěla takzvanou osádkovou věž, Puma měla bezosádkovou. Zatímco armáda požaduje, aby nový obrněnce uvezl 11 vojáků (3 osádka + 8 výsadek), Puma přepraví pouze 9 vojáků (3+6).

Firma ještě v předchozích kolech tvrdila, že je schopna požadavkům armády dostát. Nyní ale ze soutěže odstoupila.

Na úpravy je málo času, tvrdí PSM

„Ačkoli by konsorcium PSM bylo schopné vozidlo v požadované specifikaci vyvinout, není v tuto chvíli vůbec zřejmé, že by bylo schopné dodat funkční, odzkoušený a certifikovaný prototyp v termínech požadovaných českým zadavatelem,“ potvrdil v oficiálním prohlášení mediální zástupce společnosti Jiří Grund.

Německá společnost proto podle něj po hlubokém uvážení všech technických, organizačních a zejména časových aspektů spojených s nabídkou rozhodla z výběrového řízení odstoupit. Přestože společnost požadavky české armády na nové pásové obrněnce plně respektuje, jsou prý natolik specifické, že na jejich vývoj je potřeba velké množství času.

Konsorcium je prý ale i nadále připravené dodat stávající plně funkční a odzkoušené řešení Puma, případně na tomto vozidle provést dílčí úpravy. „Posláním PSM je dodávat bojová vozidla pěchoty která jsou plně funkční, odzkoušená a na která se mohou ozbrojené síly při svém bojovém nasazení plně spolehnout,“ uvedl výrobce.

Největší zakázka historie

Nákup 210 bojových vozidel pěchoty pro českou armádu za zhruba 50 miliard korun je největší zbrojní zakázkou v české historii.

Nové pásové obrněnce musí obstát v první linii, hájí zadání zkušený velitel

Ministerstvo obrany oslovilo čtyři už předem vybrané výrobce. Britsko-švédského výrobce BAE Systems, který nabízí české armádě vozidla CV90, konsorcium PSM, tedy společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme s obrněncem Puma.

Dále pak firmu General Dynamics European Land Systems (GDELS), která české armádě mimochodem dodala kolové obrněnce Pandur, nyní nabízí vozidla ASCOD, a německý Rheinmetall pak samostatně s vozidlem Lynx.

Zvláštní projektový tým nyní podle Pejška začne doručené předběžné nabídky pečlivě posuzovat. Teprve pak odstartuje samotné vícekolové jednací řízení z dodavateli na upřesnění a zkvalitnění nabídek, aby následně mohli být výrobci vyzváni k podání finálních nabídek včetně přesné ceny.

Nové obrněnce mají nahradit stávající bojová vozidla pěchoty BVP-2, která slouží už přes třicet let. Vyřazení starých BVP je součástí koncepce rozvoje armády. Celkově jich u různých útvarů v zemi slouží až 400 kusů. Většina je z let 1982 až 1984, má slabou balistickou ochranu, slabou výzbroj i komunikační a přenosové systémy.

Vyzbrojeny jsou kanonem ráže 30 milimetrů a pěchotním kulometem. Velení armády uvažuje o tom, že po pořízeních nových, může část starých strojů uskladnit pro případnou mobilizaci nebo použít pro výcvik Aktivní zálohy.

inc natoaktual.cz
zpět na článek