natoaktual.cz

NATO oslaví 70 let. Vyzve Moskvu, aby se vrátila ke smlouvě o raketách

1. dubna 2019  15:12,  aktualizováno  16:25
Severoatlantická aliance vyzve Rusko, aby se vrátilo k plnému dodržování Smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Před schůzkou ministrů zahraničí NATO ve Washingtonu to avizoval šéf Aliance Jens Stoltenberg. Washingtonská schůzka zároveň připomene 70 let od vzniku spojenectví.  

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Rusko i nadále vzdoruje našim výzvám, abychom se vrátili k dodržování smlouvy INF. A čas se krátí. Budeme tedy jednat o dalších krocích,“ prohlásil Stoltenberg před odletem do USA.

V úterý se ve Washingtonu sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ve středu a ve čtvrtek pak americká metropole hostí dvoudenní schůzku ministrů zahraničí zemí NATO. Česko zastupuje Tomáš Petříček (ČSSD).

Severoatlantická aliance

Severoatlantická aliance byla založena v dubnu 1949 dvanácti zeměmi – Belgií, Dánskem, Francií, Islandem, Itálií, Kanadou, Lucemburskem, Nizozemím, Norskem, Portugalskem, USA a Velkou Británií. Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem osm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 - respektive 30 členů.

  • 18. února 1952: Řecko a Turecko
  • 6. května 1955: Spolková republika Německo - v reakci na to vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavské smlouvy
  • 30. května 1982: Španělsko
  • 12. března 1999: České republika, Maďarsko a Polsko; první rozšíření NATO po studené válce, kdy se připojili bývalí členové Varšavské smlouvy
  • 29. března 2004: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko; největší kolo rozšíření
  • 1. dubna 2009: Albánie a Chorvatsko
  • 5. června 2017: Černá Hora
  • 6. února 2019: přístupové protokoly podepsala Severní Makedonie; přijetí musí ještě ratifikovat parlamenty všech členů

Ačkoliv je jednání ministrů koncipováno jako připomínka 70. výročí vzniku NATO, napjaté vztahy Západu s Ruskem budou jedním z ústředních bodů.

Spojené státy před dvěma měsíci vypověděli Smlouvu INF z roku 1987 o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Podle Washingtonu totiž Moskva smlouvu dlouhodobě porušuje výrobou a rozmisťováním nové střely s plochou dráhou letu s označením SSC-8 nebo též Novator 9M729. Moskva obvinění popírá.

Stoltenberg upozornil, že USA mají v této záležitosti plnou podporu ostatních členů NATO. Rusko přitom původně existenci zbraňového systém popíralo, nyní tvrdí, že podmínkám INF vyhovuje.

Ve Washingtonu podle Stoltenberga ministři nejen zopakují výzvu, ať se k dodržování smlouvy vrátí, ale budou také diskutovat o možných krocích pro chvíli, kdy výpovědní doba (za čtyři měsíce) vyprší a smlouva eliminující celou jednu kategorii jaderných zbraní zanikne.

„Aliance zůstává pevně odhodlána pro kontrolu zbraní. Musíme však i nadále udržet důvěryhodné a účinné odstrašení a obranu,“ konstatoval.

Ve vztahu k Rusku projednají spojenci také situaci na Ukrajině, v Gruzii a v oblasti Černého moře. Stoltenberg připomněl, že NATO tam již zvýšilo svou přítomnost a v současné době se v oblasti plaví jedna z námořních skupin Aliance.

„Očekávám, že se ministři tento týden dohodnou na nových opatřeních ke zlepšení situačního povědomí v regionu. A posílí podporu NATO pro Gruzii i Ukrajinu v oblastech, jako je výcvik námořních sil a pobřežní stráže nebo sdílení informací,“ dodal.

Výročí vzniku Aliance si ministři připomenou už ve středu večer v Mellonově auditoriu, kde 4. dubna 1949 představitelé dvanácti zakládajících států podepsali takzvanou Washingtonskou smlouvu.

„Spojení mezi Evropou a Severní Amerikou učinilo z NATO na sedmdesát let nejsilnější spojenectví v historii. V nepředvídatelném světě spolupracujeme každý den, abychom předešli konfliktu a zachovali mír pro takřka miliardu lidí,“ dodal Stoltenberg.

inc natoaktual.cz
zpět na článek