Švédsko koupí systém Patriot na obranu proti balistickým střelám

„Je to jedna z nejdůležitějších schopností, kterou musíme rozvíjet,“ uvedl náčelník generálního štábu švédské armády Karl Engelbrektson. Armáda ve čtvrtek dostala od vlády souhlas k nákupu čtyř baterií systému a zatím nezveřejněný počet střel za maximálně 10 miliard švédských korun (v přepočtu asi 24,8 miliardy korun).

Švédsko nákupem střel Patriot získá velmi výkonný zbraňový systém. Pro stejný se na jaře rozhodlo také Polsko. Žádná ze zemí ve střední, východní a severní Evropě ani v Pobaltí takovým komplexem nedisponuje. Z evropských spojenců mají Patrioty ve výzbroji pouze Německo, Nizozemsko, Řecko a Španělsko. O nákupu uvažuje Rumunsko.

INFOGRAFIKA: Jak funguje systém Patriot Vysoce mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 160 kilometrů. Systém Patriot začala vyvíjet americká společnost Raytheon už počátkem 60. let. Od roku 1984 je ve výzbroji armády Spojených států.Systém umožňuje likvidovat taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla. Osvědčil se například v roce 1990 během první války v Perském zálivu, kdy chránil koaliční jednotky před iráckými raketami typu Scud. Mimo Spojené státy využívají systém Tchaj-wan, Egypt, Izrael, Japonsko, Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Z evropských spojenců mají střely k dispozici Německo, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Řecko.

Obranný systém s antiraketami dovede detekovat, sledovat a ničit letouny včetně těch bezpilotních, řízené střely i taktické balistické střely. První dodávka se očekává už v roce 2021.

Systém Patriot středního dosahu má nahradit především dosluhující systémy typu Hawk, které pocházejí z konce padesátých let a i přes řadu modernizací v průběhu let nezadržitelně zaostávají. Podle ministra obrany Petera Hultqvista už neodpovídají požadavkům současnosti.

Fotografie

Švédské ozbrojené síly tak podle něj nákupem Patriotů získají osvědčený systém a schopnost, kterou dosud nedisponují, tedy obranu před taktickými balistickými střelami. „Samozřejmě, nemluvíme o přímých hrozbách... takové systémy ale má Rusko,“ prohlásil Hultqvist.

Švédsko ani sousední Finsko sice nejsou členy Severoatlantické aliance, po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině však s NATO významně prohlubují spolupráci. Účastní se pravidelně i spojeneckých jednání a vojenských cvičení.

Od té doby ale také čelí zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru či pobřežních vod. Obě země také oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Naopak severské země umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů.

Moskva sbližování severských zemí s Aliancí dlouhodobě odsuzuje a opakovaně hrozí odvetnými opatřeními. Naposledy minulý týden ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil posilování vazeb NATO s Finskem a Švédskem za „znepokojivé“. Kritizoval smlouvu, která umožňuje oběma zemím účast na aliančních cvičeních, a díky níž má NATO přístup do jejich vzdušného prostoru a teritoriálních vod.

Šojgu tvrdí, že tyto kroky vytvářejí „větší nedůvěru“ a narušují současný bezpečnostní systém. „Tento trend jasně indikuje, že NATO se snaží všemi možnými způsoby zabránit Rusku, aby se stalo geopolitickým konkurentem,“ uvedl Šojgu.